Jezevec lesní se vyskytuje v celé Evropě, na Krétě, v Turecku, v Libanonu, v Palestině, v Íránu, v Rusku, v Kazachstánu, v Uzbekistánu, v Turkmenistánu, v Gruzii, v Kirgizstánu, v S Číně, v Mongolsku a v Japonsku.
Délka jezevcova těla je až 80 cm. Ocas má dlouhý 20 cm. Jezevec váží až 20 kg. Doba březosti je asi 7-8 měsíců. Po této době se mu může narodit až 5 mláďat, které mohou měřit až 12 cm. Jezevci se dožívají 15 let. Až donedávna byli jezevci pronásledováni kvůli kožešině a tuku, ale dnes jsou ve většině evropských zemí chráněni.
Jezevci jsou skuteční všežravci a živí se vším, na co na svých nočních výpravách narazí. Většinou je to vegetariánská strava (ovoce, bobule, semena a houby tvoří 70% jejich jídelníčku), ale i červi, měkkýši, hmyz, myši, vejce, ptačí mláďata a mladí zajíci a králíci. Když na ně přijde bída s nouzí, spokojí se i s mršinou.
Jezevec je hlasité zvíře a vydává nejrůznější tóny. Syčí, bručí, a když je velice rozčílený, vyráží ostré skřeky.A zamilovaný jezevec připomíná svými zvuky hlasitě plačící dítě.
Teprve za soumraku opouští jezevec svou noru, nebývá ho tedy vidět. Široké stopy jeho tlap s pěti prsty zakončenými drápy však lze snadno rozeznat. Také velké vstupní otvory do rozvětvených nor, které jezevci někdy sdílejí s liškami, se najdou v každém lese.
Jezevci nedodržují zimní spánek jako svišti, ale prospí alespoň nejchladnější týdny v roce. Během tohoto období žijí ze zásob podkožního tuku, které si nashromáždili na podzim. Pro jezevce žijící v jižněji položených oblastech ale život v zimních měsících plyne normálně dál.
čtvrtek 4. října 2007
Referát-Želva sloní
Želvy sloní jsou známé pro svou velikost a pomalé pohyby.Největší exempláře mají délku 1,4 m,šířku 1 m,výšku 70 cm a hmotnost mohou mít až 380 kg.Podobných rozměrů jsou i želvy obrovské.Patří mezi suchozemské želvy a býložravce.
Ověřený rekord dlouhověkosti činil u jedné z nich nejméně 152 let.Právě dlouhověkost je možná příčinou pomalých,jakoby rozvážných pohybů.Když má ale želva sloní naspěch,dosáhne na kratší vzdálenost rychlosti kolem 3 km/a.Rychlost pohybu závisí na okolní teplotě.Želvy mají rády teplo a za chladnějšího počasí se pohybují jen málo.
Před nepřáteli jsou želvy sloní chráněny kostěným,rohovinou pokrytým krunýřem.Díky němu jsou největšími ,,obrněnci" ze všech dnes žijících zvířat.V případě nebezpečí želva vtáhne hlavu dovnitř a nohy schová pod krunýř.Tím většinu útočníků odradí.Její krunýř působí masivně,ve skutečnosti je jeho vnitřní struktura porézní.Krunýř se tím pádem stává křehčím a lehce může dojít k jeho poškození.
Želva sloní žije na Galapážských ostrovech,kterým se v minulosti říkalo i Želví ostrovy.Kdysi byli želvy sloní na Galapážských ostrovech velmi četné,ale dnes jich zbývá jen velmi málo.
V minulých stoletích je po statisících lovili námořníci,plavící se na lodích kolem ostrovů,zejména pro chutné maso a olej.Zpočátku je zabíjeli přímo na pobřeží ostrovů,později přišli na to,že se skrovnou zásobou rostlinné potravy a úplně bez vody jim dlouho vydrží živé v podpalubí lodí.Ve velkém si je proto brali na loď jako živé konzervy a zabíjeli je až daleko od Galapág.V současnosti jsou chráněny v Galapážském národním parku s rozlohou 6 900 km2.Od roku 1966 se i uměle odchovávají v líhni Výzkumné stanice Charlese Darwina na ostrově Santa Cruz.Tím se zabránilo jejich úplnému vyhubení.
Ověřený rekord dlouhověkosti činil u jedné z nich nejméně 152 let.Právě dlouhověkost je možná příčinou pomalých,jakoby rozvážných pohybů.Když má ale želva sloní naspěch,dosáhne na kratší vzdálenost rychlosti kolem 3 km/a.Rychlost pohybu závisí na okolní teplotě.Želvy mají rády teplo a za chladnějšího počasí se pohybují jen málo.
Před nepřáteli jsou želvy sloní chráněny kostěným,rohovinou pokrytým krunýřem.Díky němu jsou největšími ,,obrněnci" ze všech dnes žijících zvířat.V případě nebezpečí želva vtáhne hlavu dovnitř a nohy schová pod krunýř.Tím většinu útočníků odradí.Její krunýř působí masivně,ve skutečnosti je jeho vnitřní struktura porézní.Krunýř se tím pádem stává křehčím a lehce může dojít k jeho poškození.
Želva sloní žije na Galapážských ostrovech,kterým se v minulosti říkalo i Želví ostrovy.Kdysi byli želvy sloní na Galapážských ostrovech velmi četné,ale dnes jich zbývá jen velmi málo.
V minulých stoletích je po statisících lovili námořníci,plavící se na lodích kolem ostrovů,zejména pro chutné maso a olej.Zpočátku je zabíjeli přímo na pobřeží ostrovů,později přišli na to,že se skrovnou zásobou rostlinné potravy a úplně bez vody jim dlouho vydrží živé v podpalubí lodí.Ve velkém si je proto brali na loď jako živé konzervy a zabíjeli je až daleko od Galapág.V současnosti jsou chráněny v Galapážském národním parku s rozlohou 6 900 km2.Od roku 1966 se i uměle odchovávají v líhni Výzkumné stanice Charlese Darwina na ostrově Santa Cruz.Tím se zabránilo jejich úplnému vyhubení.
Jak se starat o zakrslého králíčka
Zakrslí králíci patří k oblíbeným domácím zvířatům, protože jsou nejen čistotní, ale také umí vracet lásku. Králík vyžaduje dostatečnou péči, ale není tolik časově náročná jako u jiných domácích mazlíčků.
Zakrslé králíky je možné i vychovat
Zakrslí králíci jsou poměrně ochočená zvířata, která se hodí i pro chov v bytě. Tak jako každé zvíře i on potřebuje každodenní péči a pozornost, i když není tolik časově náročný jako např. psi, které je třeba pravidelně venčit. Králík slyší na intonaci hlasu, a proto to mnohdy vypadá, že snad i rozumí. Králíci si mohou spojit často opakovaná gesta, situace, tón hlasu nebo styl napřažení ruky s konkrétním důsledkem, a podle toho se naučí adekvátně reagovat. Nicméně povelům ho nenaučíte, ale lásku umí také vracet. Chovatelé o nich říkají, že to jsou velmi inteligentní zvířata. Snad v období puberty (kolem 6 měsíců) se mohou chovat jinak vlivem pohlavní zralosti.
Čím se krmí zakrslí králíci
Hlavní složkou králičí potravy by mělo být seno. Ideální je vlastní seno, které má jinou kvalitu než seno kupované. K senu by měl králíček také dostávat směs obilovin (obilné vločky, pšeničné vločky, ječmen, pšenice, lisovaná vojtěška granule, kukuřičný šrot), ale jen v omezené míře. Příliš obilí způsobuje zažívací potíže a je příliš vydatné. Každý den by nemělo králíkovi chybět šťavnatého krmení (tráva, mrkev, kedluben, listy pamelišek apod.). Misku s vodou musí mít králík neustále k dispozici. Vhodná je napáječka, které nehrozí znečištění a navíc ji králík nemůže převrhnout.
Zakrslí králíci potřebují hlazení (i kartáčování)
Králík potřebuje slyšet příjemnou intonaci hlasu a cítit dotek dlaně. Jen tak je možné, aby si zvykl na vaši přítomnost. Králíky s delší srstí je třeba kartáčovat, protože během roku několikrát líná. Lízáním srsti si králík od přebytečné srsti také sám pomáhá, ale přemíra chlupů mu může způsobit zažívací potíže.
Volný pohyb králíků a králíkárna
Králík potřebuje svoje zázemí v podobě králíkárny, ale také potřebuje občas i volný pohyb. Ve svém obydlí koná také obvykle svou potřebu, nejčastěji v odlehlém koutě. Pokud necháte králíka občas volně proběhnout po pokoji, dáte mu možnost většího rozhledu a intenzivnějšího vnímání. Jako králíkárna jsou vhodné nejrůznější druhy klecí, kterých je na trhu dostatek. Celoplastové boxy předcházejí znečištění prostoru, ale je třeba dbát na správnou cirkulaci vzduchu.
Zakrslí králíci - průměrný věk a hmotnost
Zdravý králík se dožívá minimálně 6 let, často i více. Zakrslí králíci se mohou váhově lišit podle jednotlivých druhů, ale hmotnost se pohybuje kolem 1 kg až téměř do 2 kg.
Zakrslé králíky je možné i vychovat
Zakrslí králíci jsou poměrně ochočená zvířata, která se hodí i pro chov v bytě. Tak jako každé zvíře i on potřebuje každodenní péči a pozornost, i když není tolik časově náročný jako např. psi, které je třeba pravidelně venčit. Králík slyší na intonaci hlasu, a proto to mnohdy vypadá, že snad i rozumí. Králíci si mohou spojit často opakovaná gesta, situace, tón hlasu nebo styl napřažení ruky s konkrétním důsledkem, a podle toho se naučí adekvátně reagovat. Nicméně povelům ho nenaučíte, ale lásku umí také vracet. Chovatelé o nich říkají, že to jsou velmi inteligentní zvířata. Snad v období puberty (kolem 6 měsíců) se mohou chovat jinak vlivem pohlavní zralosti.
Čím se krmí zakrslí králíci
Hlavní složkou králičí potravy by mělo být seno. Ideální je vlastní seno, které má jinou kvalitu než seno kupované. K senu by měl králíček také dostávat směs obilovin (obilné vločky, pšeničné vločky, ječmen, pšenice, lisovaná vojtěška granule, kukuřičný šrot), ale jen v omezené míře. Příliš obilí způsobuje zažívací potíže a je příliš vydatné. Každý den by nemělo králíkovi chybět šťavnatého krmení (tráva, mrkev, kedluben, listy pamelišek apod.). Misku s vodou musí mít králík neustále k dispozici. Vhodná je napáječka, které nehrozí znečištění a navíc ji králík nemůže převrhnout.
Zakrslí králíci potřebují hlazení (i kartáčování)
Králík potřebuje slyšet příjemnou intonaci hlasu a cítit dotek dlaně. Jen tak je možné, aby si zvykl na vaši přítomnost. Králíky s delší srstí je třeba kartáčovat, protože během roku několikrát líná. Lízáním srsti si králík od přebytečné srsti také sám pomáhá, ale přemíra chlupů mu může způsobit zažívací potíže.
Volný pohyb králíků a králíkárna
Králík potřebuje svoje zázemí v podobě králíkárny, ale také potřebuje občas i volný pohyb. Ve svém obydlí koná také obvykle svou potřebu, nejčastěji v odlehlém koutě. Pokud necháte králíka občas volně proběhnout po pokoji, dáte mu možnost většího rozhledu a intenzivnějšího vnímání. Jako králíkárna jsou vhodné nejrůznější druhy klecí, kterých je na trhu dostatek. Celoplastové boxy předcházejí znečištění prostoru, ale je třeba dbát na správnou cirkulaci vzduchu.
Zakrslí králíci - průměrný věk a hmotnost
Zdravý králík se dožívá minimálně 6 let, často i více. Zakrslí králíci se mohou váhově lišit podle jednotlivých druhů, ale hmotnost se pohybuje kolem 1 kg až téměř do 2 kg.
Jak se starat o fretku
Fretku si můžete koupit v obchodě se zvířaty, na farmě nebo u chovatele. Než si přinesete domů zvířátko, připravte si vše potřebné a zařiďte mu bydlení. Zeptejte se chovatele, na jaké krmivo a stelivo do záchodku je fretka zvyklá a kupte stejnou značku.
Při výběru mláděte by vás měla zajímat následující fakta:
Jak je staré?
Nejlépe se ochočují mláďata od 6 týdnů do dvou, maximálně tří měsíců.
Je očkované?
Pokud ano, vyžádejte si jeho očkovací průkaz a zeptejte se, kdy je objednané na další očkování. Pokud ne, zajistěte očkování sami.
Na co je zvyklé?
Zjistěte, jaké krmení, stelivo a hračky mělo mládě dosud k dispozici a pokuste se mu zajistit pro prvních pár týdnů totéž. Zejména prudký přechod na jinou stravu by mu mohl uškodit. Zeptejte se také, kolikrát denně je mládě zvyklé jíst.
Je zdravé?
Zdravé mládě je hravé a čilé, má lesklé oči, nemá výtok z nosu, očí ani uší. Srst je hebká a hustá, kolem řitního otvoru není zašpiněná výkaly -- to by ukazovalo na průjem.
Co bude potřebovat?
klec nebo voliéru (cca 1x1,5 m při výšce 70 cm, nejraději dobře omyvatelnou pokud zvolíte klec, dobře zajistěte dvířka karabinami)
pelíšek (asi 30x30 cm, rozhodně prací nebo omyvatelný)
záchodek a stelivo, lopatku
misky na vodu a jídlo, napáječku
přepravní schránku (například pro kočky), případně batůžek
potřeby pro hygienu (šampon, ručník, kartáč na srst, kleštičky na drápky, kapky a vatu na čištění uší)
postroj a vodítko (nejlepší je samonavíjecí pro kočky)
hračky (např. míček s rolničkou)
Je možné chovat fretku v bytě?
Fretku můžete chovat v bytě stejně, jako kočku nebo psa. Bude lépe ochočená, než kdyby žila ve venkovní voliéře, protože se jí budete moci více věnovat. Většina fretek chovaných na balkónech je tam spíš odložená. Pokud zvolíte tento způsob chovu, promyslete si, zda u vás nebude platit "Sejde z očí, sejde z mysli". Mnoho chovatelů "balkónových fretek" si stěžuje, že jsou kousavé a divoké, ale je to zpravidla vinou jejich nedostatečného zájmu. Pokud si pořídíte fretku, počítejte s tím, že se o ni budete muset starat následujících osm, možná i deset let, a to i v případě stáří nebo nemoci. Než se rozhodnete, zvažte všechna pro i proti a uvědomte si, jakou na sebe berete zodpovědnost.
Je pravda, že fretka páchne?
Každé zvíře má svůj pach. Fretka udržovaná v čistotě nepáchne o nic víc, než jiné zvíře. Přesto byste měli nejprve navštívit někoho, kdo fretku chová, a přesvědčit se sami. Vnímání pachů je totiž velmi relativní. Někomu fretky odporně páchnou, jinému voní. Jiný je pach tělíčka samce v říji, jiný samice a zvláštní kapitolou jsou pachové žlázky. Protože od jara 2004 odstraňování pachových žláz zakazuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání, je potřeba se s jejich občasným použitím smířit (naštěstí u dospělé fretky jde o výjimečné případy). Pokud vaše dospělá fretka nadbytečně používá tyto chemické zbraně, měli byste se spíš zamyslet nad vzájemným vztahem, protože jde o způsob obrany.
Kolik času musíme fretce věnovat?
Dvakrát denně musíte fretku nakrmit a vyčistit jí toaletu. Fretka spí 18-20 hodin denně, takže by měla mít alespoň čtyři hodiny denně možnost se proběhnout a pohrát si. Můžete se jí věnovat například 1-2 hodiny ráno a 2-3 hodiny večer. Nevadí jí, když je přes den sama doma, protože zpravidla spí. Nezapomeňte si zajistit hlídání v době dovolené! Pokud si najdete čas na společné procházky, potěšíte ji, ale nevyžaduje pravidelné venčení jako pes.
Kolik stojí chov fretky?
Každý měsíc budete muset jedné fretce koupit asi jedno pětikilové balení steliva (písku) pro kočky a dostatek jídla. Nejlevnější je suché krmivo pro kočky, kterého jedna fretka sní asi kilo měsíčně, dražší je krmení masem. Tato "měsíční režie" rozhodně neklesne pod 100,- Kč. Také budete muset platit očkování a případně další veterinární péči (několik set ročně). Nemalé náklady jsou spojené s pořízením vybavení pro chov fretky -- tato jednorázová částka může činit i několik tisíc korun, podle toho, jaké bydlení jí pořídíte.
Při výběru mláděte by vás měla zajímat následující fakta:
Jak je staré?
Nejlépe se ochočují mláďata od 6 týdnů do dvou, maximálně tří měsíců.
Je očkované?
Pokud ano, vyžádejte si jeho očkovací průkaz a zeptejte se, kdy je objednané na další očkování. Pokud ne, zajistěte očkování sami.
Na co je zvyklé?
Zjistěte, jaké krmení, stelivo a hračky mělo mládě dosud k dispozici a pokuste se mu zajistit pro prvních pár týdnů totéž. Zejména prudký přechod na jinou stravu by mu mohl uškodit. Zeptejte se také, kolikrát denně je mládě zvyklé jíst.
Je zdravé?
Zdravé mládě je hravé a čilé, má lesklé oči, nemá výtok z nosu, očí ani uší. Srst je hebká a hustá, kolem řitního otvoru není zašpiněná výkaly -- to by ukazovalo na průjem.
Co bude potřebovat?
klec nebo voliéru (cca 1x1,5 m při výšce 70 cm, nejraději dobře omyvatelnou pokud zvolíte klec, dobře zajistěte dvířka karabinami)
pelíšek (asi 30x30 cm, rozhodně prací nebo omyvatelný)
záchodek a stelivo, lopatku
misky na vodu a jídlo, napáječku
přepravní schránku (například pro kočky), případně batůžek
potřeby pro hygienu (šampon, ručník, kartáč na srst, kleštičky na drápky, kapky a vatu na čištění uší)
postroj a vodítko (nejlepší je samonavíjecí pro kočky)
hračky (např. míček s rolničkou)
Je možné chovat fretku v bytě?
Fretku můžete chovat v bytě stejně, jako kočku nebo psa. Bude lépe ochočená, než kdyby žila ve venkovní voliéře, protože se jí budete moci více věnovat. Většina fretek chovaných na balkónech je tam spíš odložená. Pokud zvolíte tento způsob chovu, promyslete si, zda u vás nebude platit "Sejde z očí, sejde z mysli". Mnoho chovatelů "balkónových fretek" si stěžuje, že jsou kousavé a divoké, ale je to zpravidla vinou jejich nedostatečného zájmu. Pokud si pořídíte fretku, počítejte s tím, že se o ni budete muset starat následujících osm, možná i deset let, a to i v případě stáří nebo nemoci. Než se rozhodnete, zvažte všechna pro i proti a uvědomte si, jakou na sebe berete zodpovědnost.
Je pravda, že fretka páchne?
Každé zvíře má svůj pach. Fretka udržovaná v čistotě nepáchne o nic víc, než jiné zvíře. Přesto byste měli nejprve navštívit někoho, kdo fretku chová, a přesvědčit se sami. Vnímání pachů je totiž velmi relativní. Někomu fretky odporně páchnou, jinému voní. Jiný je pach tělíčka samce v říji, jiný samice a zvláštní kapitolou jsou pachové žlázky. Protože od jara 2004 odstraňování pachových žláz zakazuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání, je potřeba se s jejich občasným použitím smířit (naštěstí u dospělé fretky jde o výjimečné případy). Pokud vaše dospělá fretka nadbytečně používá tyto chemické zbraně, měli byste se spíš zamyslet nad vzájemným vztahem, protože jde o způsob obrany.
Kolik času musíme fretce věnovat?
Dvakrát denně musíte fretku nakrmit a vyčistit jí toaletu. Fretka spí 18-20 hodin denně, takže by měla mít alespoň čtyři hodiny denně možnost se proběhnout a pohrát si. Můžete se jí věnovat například 1-2 hodiny ráno a 2-3 hodiny večer. Nevadí jí, když je přes den sama doma, protože zpravidla spí. Nezapomeňte si zajistit hlídání v době dovolené! Pokud si najdete čas na společné procházky, potěšíte ji, ale nevyžaduje pravidelné venčení jako pes.
Kolik stojí chov fretky?
Každý měsíc budete muset jedné fretce koupit asi jedno pětikilové balení steliva (písku) pro kočky a dostatek jídla. Nejlevnější je suché krmivo pro kočky, kterého jedna fretka sní asi kilo měsíčně, dražší je krmení masem. Tato "měsíční režie" rozhodně neklesne pod 100,- Kč. Také budete muset platit očkování a případně další veterinární péči (několik set ročně). Nemalé náklady jsou spojené s pořízením vybavení pro chov fretky -- tato jednorázová částka může činit i několik tisíc korun, podle toho, jaké bydlení jí pořídíte.
Nedávejte pejskovi čokoládu!!!
Určitě víte, že nesmíte dávat pejskům čokoládu. A víte vůbec proč?
Čokoláda totiž obsahuje alkaloid theobromin, který pes nedokáže strávit. Pokud pes rozře větší množství čokoládové pochutiny, následuje prudká otrava a často i smrt. Nejnebezpečnějším druhem čokolády je čokoláda hořká. Desetkrát méně theobrominu má čokoláda mléčná.
Velmi negativně působí i další alaloidy - theofylin a kofein. Pro 10kg těžkého psa, má 700g mléčné čokolády fatální důsledky. Prakticky je nebezpečná půlka klasické tabulky pro středně velkého psa, jako je třeba bígl, kokršpaněl atd..
Lékaři upozorňují, že nebezpečné je krmit psa čokoládou dlouhodobě, v menčích dávkách. U takového zvířete lze očekávat nepříznivé změny orgánů, týká se to především ledvin, na jejichž selhání může pes po nějaké době zemřít. Vysoký obsah tuku v čokoládě může kromě toho vyvolat zánět slinivky břišní.
Pokud chcete pejska obdarovat sladkým, dejte mu kousek ovoce nebo slaďoučkou pusinku :-)
Čokoláda totiž obsahuje alkaloid theobromin, který pes nedokáže strávit. Pokud pes rozře větší množství čokoládové pochutiny, následuje prudká otrava a často i smrt. Nejnebezpečnějším druhem čokolády je čokoláda hořká. Desetkrát méně theobrominu má čokoláda mléčná.
Velmi negativně působí i další alaloidy - theofylin a kofein. Pro 10kg těžkého psa, má 700g mléčné čokolády fatální důsledky. Prakticky je nebezpečná půlka klasické tabulky pro středně velkého psa, jako je třeba bígl, kokršpaněl atd..
Lékaři upozorňují, že nebezpečné je krmit psa čokoládou dlouhodobě, v menčích dávkách. U takového zvířete lze očekávat nepříznivé změny orgánů, týká se to především ledvin, na jejichž selhání může pes po nějaké době zemřít. Vysoký obsah tuku v čokoládě může kromě toho vyvolat zánět slinivky břišní.
Pokud chcete pejska obdarovat sladkým, dejte mu kousek ovoce nebo slaďoučkou pusinku :-)
Narozeninový dort pro morčátko
Co budeme potřebovat?
Malý talířek, Několik větších listů hlávkového zelí nebo salátu, jablíčko, mrkev, trochu oblíbeného krmení pro morče, vykrajovátko (srdíčko, kytičku..), nožík na krájení ovoce a zeleniny.
Postup:
Na talířek poskládáme listy salátu nebo zelí, aby zakrylo dno i kraje talířku. Nakrájíme si jablko na plátky a vykrájíme několik tvarů a poskládáme je na okraje talířku. Doprostřed nasypeme krmení pro morčátka. Mrkev sežízneme napůl, jen menší kus seřízneme šikmo a vytvoříme číslo 1 (nebo jiné - podle toho kolikáté narozeniny morčátko slaví). Veselé narozeniny, morčátko! :D
Malý talířek, Několik větších listů hlávkového zelí nebo salátu, jablíčko, mrkev, trochu oblíbeného krmení pro morče, vykrajovátko (srdíčko, kytičku..), nožík na krájení ovoce a zeleniny.
Postup:
Na talířek poskládáme listy salátu nebo zelí, aby zakrylo dno i kraje talířku. Nakrájíme si jablko na plátky a vykrájíme několik tvarů a poskládáme je na okraje talířku. Doprostřed nasypeme krmení pro morčátka. Mrkev sežízneme napůl, jen menší kus seřízneme šikmo a vytvoříme číslo 1 (nebo jiné - podle toho kolikáté narozeniny morčátko slaví). Veselé narozeniny, morčátko! :D
Jak se starat o andulku 2
Pokud si přejete andulku jako přítulného člena rodiny, měli byste myslet na to, že tento malý, chytrý ptáček pro svůj život z vás také něco vyžaduje. Totiž lásku a společnost, volnost k létání, větve s kůrou na šplhání a na oštipování, hračku ke shazování a také někoho, kdo by ji zase zvedal, a mnoho dalšího. Abyste nebyli nemile překvapeni, je zde několik bodů k zamyšlení:
DESET POMOCNÝCH RAD PŘI VAŠEM ROZHODOVÁNÍ
Andulka se dožívá věku 12-14 let. Jste připraveni vzít na sebe zodpovědnost za ni na tak dlouhou dobu?
Máte trvalé místo na klec?
Jak byste reagovali, kdyby vaše andulka zůstala bojácná a nenaučila se mluvit?
Máte na ni dostatek času?
Kdo si bude s andulkou hrát, zpívat jí a hlavně se o ni starat?
Co s ní uděláte, když odcestujete na prázdniny nebo budete-li muset do nemocnice?
Máte doma ještě jiná domácí zvířata, která by se nemusela s andulkou snášet? Psovi lze vysvětlit, že se ptáčka nesmí dotknout, s kočkou to b´ývá horší.
Chcete andulku darovat svému dítěti? Měli byste na ně přece jen dohlédnout.
Jste si jisti, že nikdo z rodiny není alergický na peří?
Mysleli jste na to, že ptáček bude také něco stát? Zejména tehdy, až bude potřebovat veterinárního lékaře.
Dříve než se vydáte do obchodu se zvířaty nebo k chovateli, poznamenejte si, co všechno byste měli ještě pro andulku pořídit.
Směs zrní, pokud možno takového, na které byla andulka dosud zvyklá.
Klasy senegálského prosa. Je to pamlsek a zároveň hodnotná strava.
Kámen pro ptáky na obrušování zobáku, který obsahuje vápník a všechny látky potřebné ke zpevňování kostí a podporující tvorbu peří.
Koupelnička. Je zavěšená do otevřených dvířek klece a musí mít hrubé dno, aby andulka při koupání nepodkluzovala.
Živočišné uhlí pro zvířata. V případě, že by v důsledku transportu či změny prostředí objevil průjem, rozhoďte ho trochu do zrní.
Jedna nebo dvě přídavné misky k zavěšení na ovoce, zeleninu a naklíčené zrní.
Napáječka. Voda se v ní méně zanese než v misce.
Hračka. Malé zrcátko a zvoneček k zavěšení na klec, aby se andulka uklidnila po odloučení od svým druhů.
Písek pro ptáky na posypání dna klece. Je vhodný z důvodů hygienických i zdravotních.
První hodiny doma
Když podržíte transportku v otevřených dvířkách klece, vaše andulka bude mít jistě hned snahu uniknout ze tmy do světla.
Důležité: Dvířka klece ihned zavřít a odstoupit. V následujících hodinách byste už neměli sahat do klece a měli byste andulce dopřát čas, aby si mohla ze své pozorovatelny v klidu prohlédnout své nové okolí. Zůstaňte ale v místnosti a mluvte na ni. Často opakujte jméno, které jste pro ni vybrali. Uvidíte, že na ně začne brzy reagovat snad pohybem, snad zvukem. Pokud potom sezobne první zrníčka nebo čerstvou stravu, je první šok překonán.
Jak navyknete ptáka na novoty: Andulka si musí na vše nové , a mohou to být jen maličkosti, nejprve zvyknout. Celý den jí můžete marně nabízet kousky ovoce nebo zeleniny, které ještě nezná, než se odhodlá je ochutnat. Například novou lampu byste nejprve měli postavit do velké vzdálenosti od klece a denně ji pak posouvat o kousek blíže, až ji pták pomalu akceptuje jako předmět, patřící do jeho okolí. Děje, které mohou andulku vylekat, jako je například luxování nebo smrkání, doprovázejte klidným hlasem a stále stejnými krátkými větičkami.
OCHOČOVÁNÍ
Když už si andulka zvykla na svůj nový domov a není tak bojácná jako v prvních dnech, když je díky denní péči již o trochu důvěřivější, můžeme ji začínat zvykat na ruku.
První krok: Nějakou dobu nedáváme do klece klas prosa, nýbrž ho denně ve stejnou dobu podáváme andulce z ruky. Zpočátku nebude pravděpodobně důvěřovat a bude se bát přijít k ruce tak blízko, aby na proso dosáhla, po pamlsku bude jen pokukovat. Zůstaňte při tom zcela klidní a potichu na ni mluvte.
Druhý krok: Možná se již následující den pokusí, s nataženým krkem a z největší možné vzálenosti, uzobnout několik zrníček. Stejně tak může tento pokus zůstat i několik dní bezúspěšný. Jednoho dne však andulka sebere všechnu odvahu a pokusí štěstí.
Denně svou nabídku opakujte se stejnou trpělivostí a klidem. Brzy bude andulka vaší ruce důvěřovat stejně jako klasu prosa a brzy, aby na proso lépe dosáhla, se zkusí opřít o váš prst, ale jen jednou nohou, druhá zůstane ještě pro jistotu na bidýlku.
Třetí krok: Neztrácejte trpělivost. Nakonec pták akceptuje celou ruku a to nejen na jídlo, ale zvykne si na ní i jako na místo k sezení a pochopí, že se pomocí ruky dostane z klece ven nebo naopak dovnitř.
TYP: Vždy nabízejte andulce k sezení hřbet ruky. Dlaně se mnoho ptáků bojí.
Čeho byste se měli bezpodmínečně vyvarovat: Pokud to není vyloženě nezbytné, nikdy ptáka nechytáme nebo dokonce nesrážejte za letu! Není pro něj nic horšího než být odchycen takovým způsobem. Může to vést až ke ztrátě již nabité důvěry k vaší ruce.
Létání bez nebezpečí
Nejlépe se andulka učí poznávat své nové okolí, když může hodně a často létat. To jednak posiluje její důvěru k novému životnímu prostoru, jednak to i posiluje její zdravý. Dříve nežli otevřete dvířka klece, zavřete všechna okna i dveře v místnosti a zatáhnout záclony. Pták nerozezná okenní tabulky jako ohraničení prostoru a mohl by plnou silou naletět proti sklu, zranit se nebo se i zabít. Nemáte-li záclony, stáhněte rolety nebo žaluzie a dole nechejte jen asi 20cm velkou škvíru. Pokud je potřeba, tak zapněte světlo. Nezakrytou část okna potom každý den vždy o kousek zvětšujte, pták postupně pochopí sklo jako ohraničení prostoru. Většinou to trvá jen několik dní.
První let
Sedí-li teď pták jako zhypnotizovaný a z vnitřku klece pohlíží na otevřená dvířka a nevrhá se hned na svobodu, není to důvod k obavám. Uvědomte si, že pravděpodobně ještě nikdy v životě nelétal. Hnízdní budka je příliš těsná, ve společné kleci mohl maximálně mávat křídly.
Dopřejte mu čas: Někdy se nemůže odhodlat k letu a nejprve šplhá po kleci. Brzy však touha po létání zvítězí nad strachem a vaše andulka vystartuje ke svému prvnímu letu místností.
Přistávací manévry: S létáním jistě nebudou potíže, přistání může být někdy problematické. jednak to andulka ještě nikdy nedělala, jednak jsou v pokoji neznámé předměty, které jí nahánějí strach. V lepším případě se jí podaří přistát na kleci. Pokud ano, nechte ji, Jestli se ještě pokusí zakroužit nebo dá přednost bezpečí klece.
Takto nalákejte andulku zpět do klece: Pokud přistává na zemi, nasypte jí tam několik zrnek. Andulky rády hledají na zemi potravu. Když vedle ní postavíte po chvíli klec, bude po ní jistě ráda šplhat. Pokud však přistane na lampě, skříni nebo garnýži, bude cesta zpět ke kleci zkouškou odvahy. Čím výše totiž místo je, tím bezpečněji se andulka cítí. Tento pocit jí je dán od přírody, neboť větší rizhledna nabízí větší bezpečí před nepřáteli. A toto útočiště má zase opustit? T stojí sebezapření a chce to svůj čas. Mluvte na ni a pokoušejte se ji lákat na klas prosa. Pokud je všechno marné, dejte jí tam asi po třiceti minutách otevřenou klec, snad vstoupí dovnitř. Pokud ne, zanechejte ji na její rozhledně, návrat do klece se podaří později, mnohdy až následujícího dne.
Bezpodmínečně se vyvarujte: Nyní andulku honit a plašit ji šátkem. To by zničilo pracně nabytou důvěru.
Plán péče
Denně
Z písku v kleci lžičkou odstraňte všechny nečistoty a nasypejte trochu čistého písku.
Týdně
Dno klece a zásuvku s pískem omyjte teplou vodou a vysušte.
Hračky a zvonečky umyjte teplou vodou a vysušte.
Vyhoďte zbytky zrní. Všechny nádobky opláchněte, vysušte a čersvě naplňte.
Měsíčně
Klec umyjte ve vaně horkou vodou a při tom všechny její části vykartáčujte. Nakonec vysušte a dřevěné části nechte ještě chvíli schnout.
Okousané větve v kleci vyměňte za čerstvé, předtím je ale omyjte teplou vodou a vysušte.
Důležité: Na čištění nepoužívejte žádný mycí ani čisticí prostředek. Ty mohou být pro ptáky jedovaté. Voda o teplotě 55°C zcela postačí a není nebezpečná.
VÝŽIVA
Kolik zrní denně?
Ráno nasypte do nádobky dvě čajové lžičky pro jednu andulku, pokud má v kleci nádobky dvě, dejte do každé po jedné lžičce.
V časné dopoledne a v podvečer odstraňte prázné prázdné slupky od zrní, protože andulka by se nedostala k zrnkům vespodu.
Pokud v nádobce zbylo jen pár zrnek, přidejte ještě lžičku, aby andulka ráno nalezla potravu, neboť pořtebuje trvalý přísun enegrie.
Je správné: Aby andulka měla v misce vždy dostatek potravy. Může se stát, že se nějaký den z jakékoliv příčiny nevrátíte domů a v takovém případě bude plná miska požehnáním.
Není správné: Dávat andulce málo zrní, abychom ji ochránili před tloušťkou. Ptáci mají rychlou látkovou výměnu a potřebují jíst často a p malých dávkách. Tlustí jsou jen tehdy, když jsou špatně krmeni, mají málo pohybu nebo nejsou něčím zaměstnáni. Vyhýbejte se stravě, z níž pták zbytečně tloustne, jako například srdíčkům či tyčinkám ze zrní, jež jsou slepeny cukrem nebo medem.
Ovoce a zelenina
Pokud má vaše andulka zůstat dlouho zdravá, mít hezké peří a nebýt tlustá, musíte jí denně nabízet hodně zeleniny a ovoce podle sezóny, pokud možno vždy čerstvé. Z toho, co jí celá rodina, jí dávejte všechno to, co jí prozpívá.
Syrová zelenina: čekanka, zelený hrášek, mladé listy pampelišky, kukuřice, listy mangoldu, mrkev, nestříkaný hlávkový salát, šťovík, listy špenátu, cukety.
Ovoce: čerstvý ananas, jablko, meruňka, banán, hruška, ostružina, jahoda, čerstvé fíky, maliny, třešně, kiwi, mango, mandarinka, meloun, pomeranč, broskev, hroznové víno.
Nevhodné jsou: Všechny druhy kapusty, syrové a zelené brambory, zelené fazole, ošetřený (stříkaný proti škůdcům) hlávkový salát, grapefruit, rebarbora, švestka, citrón, avokádo (podle nejnovějších poznatků amerických vědců může být pro andulky jedovaté).
Co je pro andulku škodlivé?
Studená, přímo z lednice podaná strava
Shnilé a plesnivé potraviny - i po odstranění špatných částí v nich bují hniloba a plíseň.
Strava slaná a kořeněná, případně sůl, koření nebo cukr v čisté podobě.
čokoláda a jiné sladkosti
Smetana, máslo, sýr, jiný tuk nebo tučné pokrmy
alkoholické nápoje a káva
Co je pro andulku zdravé?
Jednou denně miska směsi zrní, nejméně dvakrát denně odtranit prázdné slupky.
Nejméně jednou denně nabídnout asi 6cm dlouhý kousek klasu prosa
Pokud možno dvakrát denně bohatou misku s čerstvým ovocem a zeleninou.
Denně malý svazeček čerstvých trav nebo bylin.
denně čerstvou vodu
trvale mít v kleci brusný kámen.
KDYŽ JE ANDULKA NEMOCNÁ
Poruchy zdraví, které poznáme na pohled
Smetné chování, vyhýbání se kontaktu
Odmítání potravy
Partnera nebo předměty krmí vydáveným zrním. Je možná záměna partnera za náhradní objekt.
Obtížné dýchání, časté zívání. Možná díky nedostatku pohybu nebo kvůli otylosti.
časté kýchání
Pták se nemůže vyprázdnit
kašovitý až tekutý trus trvající 1-2 hodiny. Může způsobit příliš studená strava, studená koupel, změna prostředí, samota a smutek.
Kulhání, tahání a jedné nohy, visící křídlo. Může jít o lehké oraženiny z úderu nebo nárazu.
Ztluštění pod kůží
Krvácení z kloaky (řitě), nebo z rány.
Neuspořádané peří, trvalé drbání.
Houbovité, hnědavé zbytnění zobáku, ozobí nohou.
Vypadává hodně peří. Přirozené pelichání.
Příliš dlouhá horní čelist. Příliš dlouhé drápy.
Jak můžete pomoci nemocné andulce?
Postarejte se o absolutní klid a rovnoměrné teplo. Nemocná andulka potřebuje samotnou klec a na pití jí dejte vlažný heřmánkový čaj. Často pomůže i osvětlování infračerveným světlem.
Otázky, které vám lékař položí
Jak je andulka stará?
Kdy jste si poprvé všimli, že andulka není v pořádku?
Co vám připadalo zvláštní?
Byla už andulka někdy předtím nemocná?
Kdo ji léčil a čím?
Jakou směs zrní dostává? (nezapoměňte s sebou vzít vzorek)
Co dostává na pití?
Jaké ovoce a zeleninu snědla?
Mohla se dostat k nějakým jedovatým látkám?
Jaká zvířátka s ní ještě žijí?
DESET POMOCNÝCH RAD PŘI VAŠEM ROZHODOVÁNÍ
Andulka se dožívá věku 12-14 let. Jste připraveni vzít na sebe zodpovědnost za ni na tak dlouhou dobu?
Máte trvalé místo na klec?
Jak byste reagovali, kdyby vaše andulka zůstala bojácná a nenaučila se mluvit?
Máte na ni dostatek času?
Kdo si bude s andulkou hrát, zpívat jí a hlavně se o ni starat?
Co s ní uděláte, když odcestujete na prázdniny nebo budete-li muset do nemocnice?
Máte doma ještě jiná domácí zvířata, která by se nemusela s andulkou snášet? Psovi lze vysvětlit, že se ptáčka nesmí dotknout, s kočkou to b´ývá horší.
Chcete andulku darovat svému dítěti? Měli byste na ně přece jen dohlédnout.
Jste si jisti, že nikdo z rodiny není alergický na peří?
Mysleli jste na to, že ptáček bude také něco stát? Zejména tehdy, až bude potřebovat veterinárního lékaře.
Dříve než se vydáte do obchodu se zvířaty nebo k chovateli, poznamenejte si, co všechno byste měli ještě pro andulku pořídit.
Směs zrní, pokud možno takového, na které byla andulka dosud zvyklá.
Klasy senegálského prosa. Je to pamlsek a zároveň hodnotná strava.
Kámen pro ptáky na obrušování zobáku, který obsahuje vápník a všechny látky potřebné ke zpevňování kostí a podporující tvorbu peří.
Koupelnička. Je zavěšená do otevřených dvířek klece a musí mít hrubé dno, aby andulka při koupání nepodkluzovala.
Živočišné uhlí pro zvířata. V případě, že by v důsledku transportu či změny prostředí objevil průjem, rozhoďte ho trochu do zrní.
Jedna nebo dvě přídavné misky k zavěšení na ovoce, zeleninu a naklíčené zrní.
Napáječka. Voda se v ní méně zanese než v misce.
Hračka. Malé zrcátko a zvoneček k zavěšení na klec, aby se andulka uklidnila po odloučení od svým druhů.
Písek pro ptáky na posypání dna klece. Je vhodný z důvodů hygienických i zdravotních.
První hodiny doma
Když podržíte transportku v otevřených dvířkách klece, vaše andulka bude mít jistě hned snahu uniknout ze tmy do světla.
Důležité: Dvířka klece ihned zavřít a odstoupit. V následujících hodinách byste už neměli sahat do klece a měli byste andulce dopřát čas, aby si mohla ze své pozorovatelny v klidu prohlédnout své nové okolí. Zůstaňte ale v místnosti a mluvte na ni. Často opakujte jméno, které jste pro ni vybrali. Uvidíte, že na ně začne brzy reagovat snad pohybem, snad zvukem. Pokud potom sezobne první zrníčka nebo čerstvou stravu, je první šok překonán.
Jak navyknete ptáka na novoty: Andulka si musí na vše nové , a mohou to být jen maličkosti, nejprve zvyknout. Celý den jí můžete marně nabízet kousky ovoce nebo zeleniny, které ještě nezná, než se odhodlá je ochutnat. Například novou lampu byste nejprve měli postavit do velké vzdálenosti od klece a denně ji pak posouvat o kousek blíže, až ji pták pomalu akceptuje jako předmět, patřící do jeho okolí. Děje, které mohou andulku vylekat, jako je například luxování nebo smrkání, doprovázejte klidným hlasem a stále stejnými krátkými větičkami.
OCHOČOVÁNÍ
Když už si andulka zvykla na svůj nový domov a není tak bojácná jako v prvních dnech, když je díky denní péči již o trochu důvěřivější, můžeme ji začínat zvykat na ruku.
První krok: Nějakou dobu nedáváme do klece klas prosa, nýbrž ho denně ve stejnou dobu podáváme andulce z ruky. Zpočátku nebude pravděpodobně důvěřovat a bude se bát přijít k ruce tak blízko, aby na proso dosáhla, po pamlsku bude jen pokukovat. Zůstaňte při tom zcela klidní a potichu na ni mluvte.
Druhý krok: Možná se již následující den pokusí, s nataženým krkem a z největší možné vzálenosti, uzobnout několik zrníček. Stejně tak může tento pokus zůstat i několik dní bezúspěšný. Jednoho dne však andulka sebere všechnu odvahu a pokusí štěstí.
Denně svou nabídku opakujte se stejnou trpělivostí a klidem. Brzy bude andulka vaší ruce důvěřovat stejně jako klasu prosa a brzy, aby na proso lépe dosáhla, se zkusí opřít o váš prst, ale jen jednou nohou, druhá zůstane ještě pro jistotu na bidýlku.
Třetí krok: Neztrácejte trpělivost. Nakonec pták akceptuje celou ruku a to nejen na jídlo, ale zvykne si na ní i jako na místo k sezení a pochopí, že se pomocí ruky dostane z klece ven nebo naopak dovnitř.
TYP: Vždy nabízejte andulce k sezení hřbet ruky. Dlaně se mnoho ptáků bojí.
Čeho byste se měli bezpodmínečně vyvarovat: Pokud to není vyloženě nezbytné, nikdy ptáka nechytáme nebo dokonce nesrážejte za letu! Není pro něj nic horšího než být odchycen takovým způsobem. Může to vést až ke ztrátě již nabité důvěry k vaší ruce.
Létání bez nebezpečí
Nejlépe se andulka učí poznávat své nové okolí, když může hodně a často létat. To jednak posiluje její důvěru k novému životnímu prostoru, jednak to i posiluje její zdravý. Dříve nežli otevřete dvířka klece, zavřete všechna okna i dveře v místnosti a zatáhnout záclony. Pták nerozezná okenní tabulky jako ohraničení prostoru a mohl by plnou silou naletět proti sklu, zranit se nebo se i zabít. Nemáte-li záclony, stáhněte rolety nebo žaluzie a dole nechejte jen asi 20cm velkou škvíru. Pokud je potřeba, tak zapněte světlo. Nezakrytou část okna potom každý den vždy o kousek zvětšujte, pták postupně pochopí sklo jako ohraničení prostoru. Většinou to trvá jen několik dní.
První let
Sedí-li teď pták jako zhypnotizovaný a z vnitřku klece pohlíží na otevřená dvířka a nevrhá se hned na svobodu, není to důvod k obavám. Uvědomte si, že pravděpodobně ještě nikdy v životě nelétal. Hnízdní budka je příliš těsná, ve společné kleci mohl maximálně mávat křídly.
Dopřejte mu čas: Někdy se nemůže odhodlat k letu a nejprve šplhá po kleci. Brzy však touha po létání zvítězí nad strachem a vaše andulka vystartuje ke svému prvnímu letu místností.
Přistávací manévry: S létáním jistě nebudou potíže, přistání může být někdy problematické. jednak to andulka ještě nikdy nedělala, jednak jsou v pokoji neznámé předměty, které jí nahánějí strach. V lepším případě se jí podaří přistát na kleci. Pokud ano, nechte ji, Jestli se ještě pokusí zakroužit nebo dá přednost bezpečí klece.
Takto nalákejte andulku zpět do klece: Pokud přistává na zemi, nasypte jí tam několik zrnek. Andulky rády hledají na zemi potravu. Když vedle ní postavíte po chvíli klec, bude po ní jistě ráda šplhat. Pokud však přistane na lampě, skříni nebo garnýži, bude cesta zpět ke kleci zkouškou odvahy. Čím výše totiž místo je, tím bezpečněji se andulka cítí. Tento pocit jí je dán od přírody, neboť větší rizhledna nabízí větší bezpečí před nepřáteli. A toto útočiště má zase opustit? T stojí sebezapření a chce to svůj čas. Mluvte na ni a pokoušejte se ji lákat na klas prosa. Pokud je všechno marné, dejte jí tam asi po třiceti minutách otevřenou klec, snad vstoupí dovnitř. Pokud ne, zanechejte ji na její rozhledně, návrat do klece se podaří později, mnohdy až následujícího dne.
Bezpodmínečně se vyvarujte: Nyní andulku honit a plašit ji šátkem. To by zničilo pracně nabytou důvěru.
Plán péče
Denně
Z písku v kleci lžičkou odstraňte všechny nečistoty a nasypejte trochu čistého písku.
Týdně
Dno klece a zásuvku s pískem omyjte teplou vodou a vysušte.
Hračky a zvonečky umyjte teplou vodou a vysušte.
Vyhoďte zbytky zrní. Všechny nádobky opláchněte, vysušte a čersvě naplňte.
Měsíčně
Klec umyjte ve vaně horkou vodou a při tom všechny její části vykartáčujte. Nakonec vysušte a dřevěné části nechte ještě chvíli schnout.
Okousané větve v kleci vyměňte za čerstvé, předtím je ale omyjte teplou vodou a vysušte.
Důležité: Na čištění nepoužívejte žádný mycí ani čisticí prostředek. Ty mohou být pro ptáky jedovaté. Voda o teplotě 55°C zcela postačí a není nebezpečná.
VÝŽIVA
Kolik zrní denně?
Ráno nasypte do nádobky dvě čajové lžičky pro jednu andulku, pokud má v kleci nádobky dvě, dejte do každé po jedné lžičce.
V časné dopoledne a v podvečer odstraňte prázné prázdné slupky od zrní, protože andulka by se nedostala k zrnkům vespodu.
Pokud v nádobce zbylo jen pár zrnek, přidejte ještě lžičku, aby andulka ráno nalezla potravu, neboť pořtebuje trvalý přísun enegrie.
Je správné: Aby andulka měla v misce vždy dostatek potravy. Může se stát, že se nějaký den z jakékoliv příčiny nevrátíte domů a v takovém případě bude plná miska požehnáním.
Není správné: Dávat andulce málo zrní, abychom ji ochránili před tloušťkou. Ptáci mají rychlou látkovou výměnu a potřebují jíst často a p malých dávkách. Tlustí jsou jen tehdy, když jsou špatně krmeni, mají málo pohybu nebo nejsou něčím zaměstnáni. Vyhýbejte se stravě, z níž pták zbytečně tloustne, jako například srdíčkům či tyčinkám ze zrní, jež jsou slepeny cukrem nebo medem.
Ovoce a zelenina
Pokud má vaše andulka zůstat dlouho zdravá, mít hezké peří a nebýt tlustá, musíte jí denně nabízet hodně zeleniny a ovoce podle sezóny, pokud možno vždy čerstvé. Z toho, co jí celá rodina, jí dávejte všechno to, co jí prozpívá.
Syrová zelenina: čekanka, zelený hrášek, mladé listy pampelišky, kukuřice, listy mangoldu, mrkev, nestříkaný hlávkový salát, šťovík, listy špenátu, cukety.
Ovoce: čerstvý ananas, jablko, meruňka, banán, hruška, ostružina, jahoda, čerstvé fíky, maliny, třešně, kiwi, mango, mandarinka, meloun, pomeranč, broskev, hroznové víno.
Nevhodné jsou: Všechny druhy kapusty, syrové a zelené brambory, zelené fazole, ošetřený (stříkaný proti škůdcům) hlávkový salát, grapefruit, rebarbora, švestka, citrón, avokádo (podle nejnovějších poznatků amerických vědců může být pro andulky jedovaté).
Co je pro andulku škodlivé?
Studená, přímo z lednice podaná strava
Shnilé a plesnivé potraviny - i po odstranění špatných částí v nich bují hniloba a plíseň.
Strava slaná a kořeněná, případně sůl, koření nebo cukr v čisté podobě.
čokoláda a jiné sladkosti
Smetana, máslo, sýr, jiný tuk nebo tučné pokrmy
alkoholické nápoje a káva
Co je pro andulku zdravé?
Jednou denně miska směsi zrní, nejméně dvakrát denně odtranit prázdné slupky.
Nejméně jednou denně nabídnout asi 6cm dlouhý kousek klasu prosa
Pokud možno dvakrát denně bohatou misku s čerstvým ovocem a zeleninou.
Denně malý svazeček čerstvých trav nebo bylin.
denně čerstvou vodu
trvale mít v kleci brusný kámen.
KDYŽ JE ANDULKA NEMOCNÁ
Poruchy zdraví, které poznáme na pohled
Smetné chování, vyhýbání se kontaktu
Odmítání potravy
Partnera nebo předměty krmí vydáveným zrním. Je možná záměna partnera za náhradní objekt.
Obtížné dýchání, časté zívání. Možná díky nedostatku pohybu nebo kvůli otylosti.
časté kýchání
Pták se nemůže vyprázdnit
kašovitý až tekutý trus trvající 1-2 hodiny. Může způsobit příliš studená strava, studená koupel, změna prostředí, samota a smutek.
Kulhání, tahání a jedné nohy, visící křídlo. Může jít o lehké oraženiny z úderu nebo nárazu.
Ztluštění pod kůží
Krvácení z kloaky (řitě), nebo z rány.
Neuspořádané peří, trvalé drbání.
Houbovité, hnědavé zbytnění zobáku, ozobí nohou.
Vypadává hodně peří. Přirozené pelichání.
Příliš dlouhá horní čelist. Příliš dlouhé drápy.
Jak můžete pomoci nemocné andulce?
Postarejte se o absolutní klid a rovnoměrné teplo. Nemocná andulka potřebuje samotnou klec a na pití jí dejte vlažný heřmánkový čaj. Často pomůže i osvětlování infračerveným světlem.
Otázky, které vám lékař položí
Jak je andulka stará?
Kdy jste si poprvé všimli, že andulka není v pořádku?
Co vám připadalo zvláštní?
Byla už andulka někdy předtím nemocná?
Kdo ji léčil a čím?
Jakou směs zrní dostává? (nezapoměňte s sebou vzít vzorek)
Co dostává na pití?
Jaké ovoce a zeleninu snědla?
Mohla se dostat k nějakým jedovatým látkám?
Jaká zvířátka s ní ještě žijí?
Zkládáme akvárium
1.krok - Nádrž
V dnešní době se už používají převážně akvária lepená. Já mám také akvárium lepené, pouze jsem hrany olepil černou lepící páskou, protože silikonové lepidlo bylo už hodně zaneřáděné od řas. Nejdříve akvárium řádně očistím teplou vodou, nedoporučoval bych žádné saponáty a nic podobného, protože potom je třeba akvárium velmi pečlivě vymýt, takže pokud to jde, nepoužívejte saponáty. Teč tedy akvárium umístíme na předem vybrané místo. Pod akvárium doporučuji použít polystyrénovou desku pro vyrovnání nerovností, protože pod dvěstělitrovým akváriem nám i malé zrnko písku může způsobit prasknutí, které nemusí nastat hned, ale třeba až za pár let. Pokud mám akvárium na místě, můžu ho umýt ještě jednou.
2.krok - Pozadí
Nyní je čas nainstalovat pozadí akvária. Já jsem prozatím volil pozadí tapetové, ale budu vytvářet pozadí polystyrénové, které nainstaluji dodatečně. Působí více esteticky než plakátová pozadí. Pozadí akvária se dá také vytvořit například z břidlice, ale akvárium tím nabere na váze, proto doporučuji polystyrén.
3.krok - Dno
Ještě zkontroluji, zda jsem akvárium umístil na vybrané místo přesně, protože od této chvíle akvárium začne rapidně přibývat na váze. Na dno je vhodné použít křemičitý písek o zrnitosti kolem pěti milimetrů. Neměly by zde být žádné ostré kameny, protože by se o ně mohly ryby poranit. Písek, ať už zakoupený v akvaristice a nebo donesený z přírody, je dobré řádně proprat a převařit. V akváriu by se mělo dno od zadní stěny ke přední svažovat. U zadní stěny tedy volím výšku dna klidně pět centimetrů a u přední např. dva centimetry. Tento svah vytváříme kvůli snadnější práci při odkalování, nečistoty se nám budou držet u předního skla. Potom je také dobré do dna nainstalovat například hadičku vzduchování, pokud ho budeme používat.
4.krok - Napuštění akvária, sázení rostlin a dekorace
Nyní doporučuji napustit si část předem odstáté vody. Bydlím na vesnici, takže nemusím vodu chemicky upravovat, jinak doporučuji vodu ošetřit nějakým přípravkem proti chloru. Napustíme tedy část vody (asi tak jednu pětinu) a nyní můžeme na dno naaranžovat dekorační předměty a také můžeme začít sázet rostliny. Pro dekorace platí, že by dekorační předměty jako kameny, jeskyně a podobně neměly mít ostré hrany, aby nedošlo k poranění ryb. To samozřejmě můžeme dělat i bez vody ale mně se lépe manipuluje s rostlinami, pokud už je v akváriu část vody.
Když máme rostliny zasázené, dopustíme do akvária zbylou část vody, ale doporučoval bych dopustit vodu tak deset centimetrů pod okraj, při instalaci vybavení nevytlačíme vodu ven. Zatím mám v akváriu pouze několik rostlin, protože zbylé jsem měl v době zakládání teprve objednané, ale akvárium by mělo být osázeno hustě. Nyní je ta správná doba, abychom začali instalovat příslušenství. Začal bych filtrem, já používám závěsný vnější filtr Millenium 2000. Potom nainstalujeme topení, teploměr, připojíme motorek vzduchování a nakonec nainstalujeme osvětlovací kryt. Nyní dopustíme vodu do požadované výšky.
5.krok - Vpuštění ryb
Takto založené akvárium necháme minimálně týden, aby nám vzniklo uvnitř správné prostředí pro ryby, rostliny trochu zakořenily (můžeme je trochu přihnojovat) a aby bylo vše připraveno pro standardní provoz. Během tohoto týdne doporučuji mít spuštěný filtr a také svítit, jako při běžném provozu. No a po týdnu je akvárium připraveno k provozu a k vypouštění ryb.
V dnešní době se už používají převážně akvária lepená. Já mám také akvárium lepené, pouze jsem hrany olepil černou lepící páskou, protože silikonové lepidlo bylo už hodně zaneřáděné od řas. Nejdříve akvárium řádně očistím teplou vodou, nedoporučoval bych žádné saponáty a nic podobného, protože potom je třeba akvárium velmi pečlivě vymýt, takže pokud to jde, nepoužívejte saponáty. Teč tedy akvárium umístíme na předem vybrané místo. Pod akvárium doporučuji použít polystyrénovou desku pro vyrovnání nerovností, protože pod dvěstělitrovým akváriem nám i malé zrnko písku může způsobit prasknutí, které nemusí nastat hned, ale třeba až za pár let. Pokud mám akvárium na místě, můžu ho umýt ještě jednou.
2.krok - Pozadí
Nyní je čas nainstalovat pozadí akvária. Já jsem prozatím volil pozadí tapetové, ale budu vytvářet pozadí polystyrénové, které nainstaluji dodatečně. Působí více esteticky než plakátová pozadí. Pozadí akvária se dá také vytvořit například z břidlice, ale akvárium tím nabere na váze, proto doporučuji polystyrén.
3.krok - Dno
Ještě zkontroluji, zda jsem akvárium umístil na vybrané místo přesně, protože od této chvíle akvárium začne rapidně přibývat na váze. Na dno je vhodné použít křemičitý písek o zrnitosti kolem pěti milimetrů. Neměly by zde být žádné ostré kameny, protože by se o ně mohly ryby poranit. Písek, ať už zakoupený v akvaristice a nebo donesený z přírody, je dobré řádně proprat a převařit. V akváriu by se mělo dno od zadní stěny ke přední svažovat. U zadní stěny tedy volím výšku dna klidně pět centimetrů a u přední např. dva centimetry. Tento svah vytváříme kvůli snadnější práci při odkalování, nečistoty se nám budou držet u předního skla. Potom je také dobré do dna nainstalovat například hadičku vzduchování, pokud ho budeme používat.
4.krok - Napuštění akvária, sázení rostlin a dekorace
Nyní doporučuji napustit si část předem odstáté vody. Bydlím na vesnici, takže nemusím vodu chemicky upravovat, jinak doporučuji vodu ošetřit nějakým přípravkem proti chloru. Napustíme tedy část vody (asi tak jednu pětinu) a nyní můžeme na dno naaranžovat dekorační předměty a také můžeme začít sázet rostliny. Pro dekorace platí, že by dekorační předměty jako kameny, jeskyně a podobně neměly mít ostré hrany, aby nedošlo k poranění ryb. To samozřejmě můžeme dělat i bez vody ale mně se lépe manipuluje s rostlinami, pokud už je v akváriu část vody.
Když máme rostliny zasázené, dopustíme do akvária zbylou část vody, ale doporučoval bych dopustit vodu tak deset centimetrů pod okraj, při instalaci vybavení nevytlačíme vodu ven. Zatím mám v akváriu pouze několik rostlin, protože zbylé jsem měl v době zakládání teprve objednané, ale akvárium by mělo být osázeno hustě. Nyní je ta správná doba, abychom začali instalovat příslušenství. Začal bych filtrem, já používám závěsný vnější filtr Millenium 2000. Potom nainstalujeme topení, teploměr, připojíme motorek vzduchování a nakonec nainstalujeme osvětlovací kryt. Nyní dopustíme vodu do požadované výšky.
5.krok - Vpuštění ryb
Takto založené akvárium necháme minimálně týden, aby nám vzniklo uvnitř správné prostředí pro ryby, rostliny trochu zakořenily (můžeme je trochu přihnojovat) a aby bylo vše připraveno pro standardní provoz. Během tohoto týdne doporučuji mít spuštěný filtr a také svítit, jako při běžném provozu. No a po týdnu je akvárium připraveno k provozu a k vypouštění ryb.
Jak se starat o štěně
Štěně a vše o něm
Co byste měli vědět, než se rozhodnete pro pejska... a pak když štěně již máte doma...
Má-li se štěně ve Vašem domově cítit co nejpřirozeněji a spokojeně, musíte se na jeho příchod připravit. Jde o to, abychom mu vytvořili takové podmínky, kdy soužití psa a majitele bude nejspokojenější pro obě strany.
Musíme připravit:
-pelíšek
-obojky a vodítka
-misky na krmení a vodu
-hračky
-pomůcky pro péči o srst, oči, uši, drápy a zuby
Každé štěně si po hře a objevování nových věcí rádo odpočine. Musí mít proto své místo, kam se uchýlí a nerušeně načerpá síly pro další své aktivity. Toto místo by mělo být klidným koutkem, kde pes při odpočinku nebude rušen běžným provozem v domácnosti. Zde by měl mít svůj pelíšek odpovídající velikosti a temperamentu psa. Je jasné, že jinou velikost pelíšku budeme potřebovat pro štěně jezevčíka a jinou pro štěně zlatého retrievera. Musíme vždy myslet na to, jak bude pes veliký v dospělosti. U štěňat oceníme, bude-li pod dekou vystýlající lůžko nepromokavá podložka. Potom je jen na majiteli, aby udržoval psí lože co nejčistší.
Na procházkách bude pes nezbytně potřebovat obojek a vodítko. V prodejnách s chovatelskými potřebami je jejich nabídka pestrá. Při výběru obojku nesmíme zapomenout na to, že štěně poroste. Obojek by v žádném případě neměl škrtit a neměl by být tak volný, aby štěněti snadno sklouzl přes uši. Určitě brzy zjistíte, že štěněti se obojek ani vodítko moc nezamlouvají; musí si však na ně postupně zvyknout. Je-li štěně zabaveno, ani si nevšimne, že má nasazen obojek. Také učení chůze na vodítku nebývá jednoduché. Štěně se vzpouzí a nechce jít směrem, kterým chce pán. I zde nám často pomůže hra a upoutání pozornosti nějakou zábavou.
Nezbytným vybavením domácnosti se psem jsou misky na krmení a napájení. Tyto musí odpovídat velikosti štěněte. Měly by být dostatečně pevné a vyrobeny z materiálů, které nedovolí štěněti je rozbít. Je samozřejmostí, že budou pravidelně čištěny. V domácnosti je umístíme tak, aby štěně při pití a krmení nebylo ničím rušeno.
Každé štěně je hravé. Vždyť hra je v prvních fázích života psa způsob, kterým se učí všemu, co bude v budoucnu potřebovat. Rozvíjí si tím své smysly a dovednosti. Je proto vhodné pořídit štěněti nějaké hračky, které bude moci okusovat, nosit a honit se za nimi. Tyto hračky by měly být bezpečné, aby si štěně při hře s nimi neublížilo. Každá hračka musí být dostatečně veliká, aby ji štěně nedokázalo spolknout a musí být vyrobena z materiálu, který při ohlodávání štěněti nikterak neublíží.
K dalšímu vybavení potřebnému pro psa v domácnosti patří pomůcky k jeho ošetření. Podle plemene psa si pořídíme pomůcky pro péči o srst (různé kartáče, a hřebeny), oči (kapátko, čistý hadřík či jednorázové utěrky), uši, drápy (kleště na drápy) a zuby (kartáček na zuby, zubní pasta pro psy). Nejste-li si jisti správným výběrem těchto pomůcek, můžete se poradit s veterinárním lékařem, ke kterému zajisté s Vaším novým přírůstkem zavítáte ( každý zodpovědný majitel psa by si měl zajistit telefonní číslo a ordinační hodiny veterinárního lékaře, ke kterému bude se svým miláčkem docházet).
Vítej doma!
Příchod malého štěňátka je vždy radostná událost. Vždyť vítáte nového člena Vaší rodiny ! Váš pes Vám bude věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním v následujících letech spoustu radosti. Proto je přirozené, že pro něj chcete to nejlepší !
Zabydlování
Chvíle, kdy představujete štěňátku jeho domov, je vzrušující okamžik pro všechny zúčastněné. Ale pokud jste někdy zažili stěhování, víte, že zvyknout si na nové prostředí chvíli trvá. Vaše štěňátko to vnímá úplně stejně.
Seznámení s členy rodiny
Chvíle, kdy představujete štěňátku jeho domov, je vzrušující okamžik pro všechny zúčastněné. Ale pokud jste někdy zažili stěhování, víte, že zvyknout si na nové prostředí chvíli trvá. Vaše štěňátko to vnímá úplně stejně.
Koutek ke spaní
Nechat štěňátko, aby s Vámi spalo v posteli je samozřejmě velice příjemné, ale měli byste uvažovat i do budoucna. Sdílet postel s dospělým vrostlým psem rychle ztratí svůj půvab, ale starého psa novým kouskům nenaučíte. Navíc musí Vaše štěně pochopit, že v rodinné hierarchii je jeho pozice níže než pozice členů rodiny. Na začátku je nejlepší dát štěněti do kouta lepenkovou krabici a vystlat ji starou dekou nebo novinami. Prvních pár nocí můžete dávat pod deku ohřívací láhev s teplou vodou, aby se štěňátko cítilo bezpečněji. Pro psy se také dobře hodí tvrdé vinylové koše, protože dlouho vydrží a dobře se čistí. Nepoužívejte polštáře ani proutěné košíky, protože štěňata ráda koušou všechno, na co přijdou a takový pelíšek by pro ně mohl být nebezpečný.
Jak odnaučit štěně nekalostem
Když je štěně doma samo,nemá si s kým hrát a nemůže běhat venku, je jasné že se začne nudit. Nudění štěněte je také důvodem toho, že když přijdete domů, jsou rozkousané boty, nebo nakousaný nábytek, nebo vás také může doma čekat hromádka hovínek... Odnaučit štěně koukasat nábytek je prosté - navlhčete hadr octem a namažte jím nábytek, který štěňátko rádo kouše. Štěňtku obvykle ocet moc nevoní, takže okusovaní se už nebude dále opakovat (zápach octa musíte překonat..). Jiné nekalosti, jako je třeba žvýkání bot, můžete snadno štěněti zatrhnout. Když načapáte štěně a vedle něho rozžvýkanou botu, tak ji po štěněti prostě hoďte. Štěně se boty začne bát, a víkrát by ji nemělo žvýkat. Pokud ale ani jedna z těchto řešení nezabere, jednoduše si srolujte noviny, a štěně jími plácněte (nikdy ne do hlavy!). Tím si štěně získá ze srolovaných novin respekt a když na něj jími jen pohrozíte, svěší uši a raději vás poslechne.
Co byste měli vědět, než se rozhodnete pro pejska... a pak když štěně již máte doma...
Má-li se štěně ve Vašem domově cítit co nejpřirozeněji a spokojeně, musíte se na jeho příchod připravit. Jde o to, abychom mu vytvořili takové podmínky, kdy soužití psa a majitele bude nejspokojenější pro obě strany.
Musíme připravit:
-pelíšek
-obojky a vodítka
-misky na krmení a vodu
-hračky
-pomůcky pro péči o srst, oči, uši, drápy a zuby
Každé štěně si po hře a objevování nových věcí rádo odpočine. Musí mít proto své místo, kam se uchýlí a nerušeně načerpá síly pro další své aktivity. Toto místo by mělo být klidným koutkem, kde pes při odpočinku nebude rušen běžným provozem v domácnosti. Zde by měl mít svůj pelíšek odpovídající velikosti a temperamentu psa. Je jasné, že jinou velikost pelíšku budeme potřebovat pro štěně jezevčíka a jinou pro štěně zlatého retrievera. Musíme vždy myslet na to, jak bude pes veliký v dospělosti. U štěňat oceníme, bude-li pod dekou vystýlající lůžko nepromokavá podložka. Potom je jen na majiteli, aby udržoval psí lože co nejčistší.
Na procházkách bude pes nezbytně potřebovat obojek a vodítko. V prodejnách s chovatelskými potřebami je jejich nabídka pestrá. Při výběru obojku nesmíme zapomenout na to, že štěně poroste. Obojek by v žádném případě neměl škrtit a neměl by být tak volný, aby štěněti snadno sklouzl přes uši. Určitě brzy zjistíte, že štěněti se obojek ani vodítko moc nezamlouvají; musí si však na ně postupně zvyknout. Je-li štěně zabaveno, ani si nevšimne, že má nasazen obojek. Také učení chůze na vodítku nebývá jednoduché. Štěně se vzpouzí a nechce jít směrem, kterým chce pán. I zde nám často pomůže hra a upoutání pozornosti nějakou zábavou.
Nezbytným vybavením domácnosti se psem jsou misky na krmení a napájení. Tyto musí odpovídat velikosti štěněte. Měly by být dostatečně pevné a vyrobeny z materiálů, které nedovolí štěněti je rozbít. Je samozřejmostí, že budou pravidelně čištěny. V domácnosti je umístíme tak, aby štěně při pití a krmení nebylo ničím rušeno.
Každé štěně je hravé. Vždyť hra je v prvních fázích života psa způsob, kterým se učí všemu, co bude v budoucnu potřebovat. Rozvíjí si tím své smysly a dovednosti. Je proto vhodné pořídit štěněti nějaké hračky, které bude moci okusovat, nosit a honit se za nimi. Tyto hračky by měly být bezpečné, aby si štěně při hře s nimi neublížilo. Každá hračka musí být dostatečně veliká, aby ji štěně nedokázalo spolknout a musí být vyrobena z materiálu, který při ohlodávání štěněti nikterak neublíží.
K dalšímu vybavení potřebnému pro psa v domácnosti patří pomůcky k jeho ošetření. Podle plemene psa si pořídíme pomůcky pro péči o srst (různé kartáče, a hřebeny), oči (kapátko, čistý hadřík či jednorázové utěrky), uši, drápy (kleště na drápy) a zuby (kartáček na zuby, zubní pasta pro psy). Nejste-li si jisti správným výběrem těchto pomůcek, můžete se poradit s veterinárním lékařem, ke kterému zajisté s Vaším novým přírůstkem zavítáte ( každý zodpovědný majitel psa by si měl zajistit telefonní číslo a ordinační hodiny veterinárního lékaře, ke kterému bude se svým miláčkem docházet).
Vítej doma!
Příchod malého štěňátka je vždy radostná událost. Vždyť vítáte nového člena Vaší rodiny ! Váš pes Vám bude věrný, bude Vám důvěřovat a zažijete s ním v následujících letech spoustu radosti. Proto je přirozené, že pro něj chcete to nejlepší !
Zabydlování
Chvíle, kdy představujete štěňátku jeho domov, je vzrušující okamžik pro všechny zúčastněné. Ale pokud jste někdy zažili stěhování, víte, že zvyknout si na nové prostředí chvíli trvá. Vaše štěňátko to vnímá úplně stejně.
Seznámení s členy rodiny
Chvíle, kdy představujete štěňátku jeho domov, je vzrušující okamžik pro všechny zúčastněné. Ale pokud jste někdy zažili stěhování, víte, že zvyknout si na nové prostředí chvíli trvá. Vaše štěňátko to vnímá úplně stejně.
Koutek ke spaní
Nechat štěňátko, aby s Vámi spalo v posteli je samozřejmě velice příjemné, ale měli byste uvažovat i do budoucna. Sdílet postel s dospělým vrostlým psem rychle ztratí svůj půvab, ale starého psa novým kouskům nenaučíte. Navíc musí Vaše štěně pochopit, že v rodinné hierarchii je jeho pozice níže než pozice členů rodiny. Na začátku je nejlepší dát štěněti do kouta lepenkovou krabici a vystlat ji starou dekou nebo novinami. Prvních pár nocí můžete dávat pod deku ohřívací láhev s teplou vodou, aby se štěňátko cítilo bezpečněji. Pro psy se také dobře hodí tvrdé vinylové koše, protože dlouho vydrží a dobře se čistí. Nepoužívejte polštáře ani proutěné košíky, protože štěňata ráda koušou všechno, na co přijdou a takový pelíšek by pro ně mohl být nebezpečný.
Jak odnaučit štěně nekalostem
Když je štěně doma samo,nemá si s kým hrát a nemůže běhat venku, je jasné že se začne nudit. Nudění štěněte je také důvodem toho, že když přijdete domů, jsou rozkousané boty, nebo nakousaný nábytek, nebo vás také může doma čekat hromádka hovínek... Odnaučit štěně koukasat nábytek je prosté - navlhčete hadr octem a namažte jím nábytek, který štěňátko rádo kouše. Štěňtku obvykle ocet moc nevoní, takže okusovaní se už nebude dále opakovat (zápach octa musíte překonat..). Jiné nekalosti, jako je třeba žvýkání bot, můžete snadno štěněti zatrhnout. Když načapáte štěně a vedle něho rozžvýkanou botu, tak ji po štěněti prostě hoďte. Štěně se boty začne bát, a víkrát by ji nemělo žvýkat. Pokud ale ani jedna z těchto řešení nezabere, jednoduše si srolujte noviny, a štěně jími plácněte (nikdy ne do hlavy!). Tím si štěně získá ze srolovaných novin respekt a když na něj jími jen pohrozíte, svěší uši a raději vás poslechne.
Jak odstranit klíště ze srsti??
Léto je v rozpuku a tak není divu, že se nám klíšťata opět zabydlují v srsti našich psů. Osobně znám málo odpornějších věcí, než právě nacuclé klíště. Jelikož Fox o víkendu běhal po Lužických horách bylo mně jasné, že si z lesa určitě nějaké nanosí (nakonec jsem našel k mému překvapení pouze jedno). A co tedy dělám když chci klíště odstranit? Potřebujete k tomu pouze "krokodýla" a sirky. Krokodýlem myslím elektrikářskou svorku (viz. obr), kterou dostanete kdekoliv v elektroobchodě. Před vlastím aktem je dobré psa zavolat, hladit ho a pak až přistoupit k samotné "operaci", pes bývá často neklidný a nejistý, co máte zalubem. Vezměte do ruky krokodýla a rozevřete ho, následně ho nasadíte na tělo klíštěte. Krokodýl je mimojiné cený proto, že po nandání na klíště nespadne ani když se vám pes vytrhne. A tak po jeho přivolání můžete opět pokračovat. Poté už nezbývá než točit v protisměru hodinových ručiček. Klíště vám zůstane v krokodýlovi a pro psa je to otázka 5 sekund. Poté vezmětě sirku, zaplte jí a klíšte spalte. Stačí spálit hlavičku, aby vám neprasklo tělo a krev na vás nevystříkla. Tím je klíště mrtvé.
Jak pejska krmit
Jako motto tohoto odstavce by mohlo být:"váš pes je tím, čím ho nakrmíte",jako parafráze staré jogínské poučky.Krmení zvířat je možné hodnotit z několika hledisek.Pomineme odborné hodnocení krmiva z hlediska obsahu bílkovin, sacharidů, tuků, vlákniny a popelovin, stupeň jeho stravitelnosti, vlhkosti a dalších ukazatelů. Zájemci o tyto informace si je jistě najdou v příslušné literatuře.Praktičtější pro chovatele je např. dělení podle věku, fyzického zatížení, velikosti plemene. Podle věku dělíme psí populaci na štěňata (do 4 měsíců), mladé rostoucí psy (od 4 do 12 měsíců), dospělé psy, staré psy (velmi individuální).Podle fyzického zatížení bychom měli rozlišit pejsky s běžnou, zvýšenou (povahově temperamentní) a vysokou (služební a sportovní psi) aktivitou. Specifické nároky mají pak sáňoví psi, březí a kojící feny.Podle velikosti pak rozlišujeme toy plemena, malá, střední, velká a obří plemena. Sestavit podomácku ideální krmnou dávku pro psa je pro laika dosti náročné. Předpokládá to dosti podrobné znalosti v tomto oboru a mnoho času při přípravě. V současné době je pro většinu majitelů a především pro jejich svěřence daleko výhodnější zkrmování kvalitními krmivy, které respektují jednotlivé kategorie psů. Velmi jednoduše je pak možné podat přesnou dávku krmiva při správně zvolené kategorii. Obzvlášť důležité je to pro štěňata do jednoho roku.Při sestavování domácí krmné dávky je třeba mít na mysli, že pes není striktní masožravec. K masovému základu by měl tedy dostávat ještě podíl přílohy - rýže, těstovin, ovesných vloček apod. Velmi jednoduchým vodítkem pak u mladých psů jsou dva díly masa a jeden díl přílohy, u dospělých 1 : 1, u starých jeden díl masa a dva přílohy. U dospělého psa pak počítáme u denní krmné dávky spotřebu 25g masa na 1 kg tělesné hmotnosti. U mladých a rostoucích psů je to 30-40g na 1 kg. Nevýhodou doma připravovaného krmení je ztráta mnoha důležitých látek vařením.Zatímco štěňata je nutné po odstavení krmit 5 - 6 x denně s tím, že postupně se frekvence krmení snižuje. Dospělého psa krmíme 1x denně. Dříve byl mezi chovateli běžně rozšířen zvyk 1x za týden naordinovat psovi celodenní hladovku. Možná je škoda, že se od této praxe v současné době upustilo.Neměli bychom zapomenout zmínit, že pro psa rozhodně není vhodná uzenina a jiná slaná a kořeněná jídla, cukr a jiné sladkosti - obzvlášť čokoláda, syrové maso a vejce, alkoholické nápoje. Životu nebezpečné je pak zkrmování drůbežích a králičích kostí, prasečí a telecí krky a žebra a ryby.
Vnější parazité psů a koček
BlechyJe až s podivem, jak se ještě v dnešní době bere na lehkou váhu napadení psů a koček blechami. Dozajista kdysi humorně vyřčené rčení "každý správný pes má blechy" má stále ještě mnoho vážných vyznavačů. Řekněme si proto důvody, proč je tak žádoucí psa nebo kočku blech zbavit.
Blechy svého hostitele činí neklidným, nervózním. Vžijme se do pocitu, že bychom podobné problémy zažívali my samy.
Blechy svým masivním výskytem mohou u štěňat a malých plemen způsobit chudokrevnost a ovlivnit tak celkový zdravotní stav.
Blechy jsou významným mezihostitelem tasemnice psí a při pozření blechy při jejich vykusování ze srsti se pes touto tasemnicí nakazí. Uvádí se, že každá šestá blecha obsahuje vývojové stadium tasemnice psí.
Blechy jsou velmi častou příčinou alergických reakcí psů a koček projevující se těžkým poškozením kůže a dlouhodobých onemocnění.
Jakým způsobem blechy zlikvidovat?V současné době máme v boji proti tomuto parazitovi mnoho účinných zbraní. Vzhledem ke skutečnosti, že 90% bleší populace nepřebývá na svém hostiteli, nýbrž mimo něj v podobě vajíček a larev, nemá téměř žádný smysl používat jednorázové ošetření krátkodobě působícím preparátem. Šamponem svému chlupáčovi ulevíme okamžitě, avšak na toto ošetření by mělo navazovat další opatření formou dlouhodobě působících sprejů, nasazení antiparazitárního obojku nebo aplikací tzv. spotů na kůži v oblasti kohoutku, mezi lopatkami. Podle typu zvoleného přípravku bychom měli ošetření pravidelně opakovat s tím vědomím, že nejkritičtějším obdobím je konec léta.
Nenechme se také odradit tehdy, když námi zvolený přípravek nefunguje tak, jak bychom si přáli. Je třeba jen najít takový, který bude pro konkrétního pacienta ten pravý. Všenka kočičí (Felicola subrostratus)je nepříliš hojně se vyskytující zevní parazit, vyskytující se výhradně u koček. Způsobuje onemocnění kůže, které se vyznačuje úporným svěděním, od jehož intenzity se vyvíjejí další příznaky onemocnění.Kromě toho je tento parazit významným mezihostitelem střevního parazita tasemnice psí (Dipylidium caninum), parazitující i u koček.
Blechy svého hostitele činí neklidným, nervózním. Vžijme se do pocitu, že bychom podobné problémy zažívali my samy.
Blechy svým masivním výskytem mohou u štěňat a malých plemen způsobit chudokrevnost a ovlivnit tak celkový zdravotní stav.
Blechy jsou významným mezihostitelem tasemnice psí a při pozření blechy při jejich vykusování ze srsti se pes touto tasemnicí nakazí. Uvádí se, že každá šestá blecha obsahuje vývojové stadium tasemnice psí.
Blechy jsou velmi častou příčinou alergických reakcí psů a koček projevující se těžkým poškozením kůže a dlouhodobých onemocnění.
Jakým způsobem blechy zlikvidovat?V současné době máme v boji proti tomuto parazitovi mnoho účinných zbraní. Vzhledem ke skutečnosti, že 90% bleší populace nepřebývá na svém hostiteli, nýbrž mimo něj v podobě vajíček a larev, nemá téměř žádný smysl používat jednorázové ošetření krátkodobě působícím preparátem. Šamponem svému chlupáčovi ulevíme okamžitě, avšak na toto ošetření by mělo navazovat další opatření formou dlouhodobě působících sprejů, nasazení antiparazitárního obojku nebo aplikací tzv. spotů na kůži v oblasti kohoutku, mezi lopatkami. Podle typu zvoleného přípravku bychom měli ošetření pravidelně opakovat s tím vědomím, že nejkritičtějším obdobím je konec léta.
Nenechme se také odradit tehdy, když námi zvolený přípravek nefunguje tak, jak bychom si přáli. Je třeba jen najít takový, který bude pro konkrétního pacienta ten pravý. Všenka kočičí (Felicola subrostratus)je nepříliš hojně se vyskytující zevní parazit, vyskytující se výhradně u koček. Způsobuje onemocnění kůže, které se vyznačuje úporným svěděním, od jehož intenzity se vyvíjejí další příznaky onemocnění.Kromě toho je tento parazit významným mezihostitelem střevního parazita tasemnice psí (Dipylidium caninum), parazitující i u koček.
Rady pro začínající kočkaře
Tato rubrika je určena všem, kteří si chtějí domů pořídit koťátko, nebo si takové koťátko již pořídili a chtějí se dozvědět, jak mu mohou pobyt v novém domově co nejvíce zpříjemnit. Jsou zde uvedeny zkušenosti a rady, které se všem nejvíce osvědčily. Pokud budete mít nějaké další otázky či připomínky, budu ráda, když mi je napíšete do komenářů..
Jak se správně rozhodnout?
Předtím než u vás doma padne konečné rozhodnutí, že si přivedete domů malé chlupaté klubíčko, zamyslete se nad tím, zda budete mít dost času i trpělivosti se o koťátko starat. Malé koťátko bude vyžadovat vaši pozornost neustále, tedy pokud nebude zrovna spinkat. Koťátko je hravé, potřebuje stále nové podněty k hraní, zábavu, hry, ale také nějaké to vaše pomazlení. Musí mít stále k dispozici čerstvou vodu, granulky a čistý záchůdek. Koťátko také jednou vyroste a už to nebude to malé roztomilé klubíčko, které jste si přivedli kdysi domů. Pořád ale bude potřebovat vaši pozornost, péči a lásku. Kočička se dožívá v průměru 12ti až 15ti let, jste ochotni se o vaši kočičku po celou dobu starat? A víte vůbec, že kočička líná a pouští chlupy? Je potřeba ji pravidelně kartáčovat, ale i úklid bytu vám zabere více času. Jestli nepřekousnete nějaký ten chloupek, koťátko si raději nepořizujte. Pokud máte ve všech těchto otázkách jasno, můžete se začíst do dalšího povídání. Pokud jen trochu váháte, zkuste vaše rozhodnutí ještě přehodnotit, zajděte si popovídat k nějakému chovateli, ať přesně víte, co vás čeká a můžete posoudit, zda to všechno zvládnete.
Jak si správě vybrat?
Jestliže již víte přesně, že si pořídíte koťátko, že to bude koťátko do chovu nebo na mazlíčka, čeká vás asi ten nejdůležitější krok, a to je správně si dané koťátko vybrat. Hlavním hlediskem při výběru koťátka je především, aby bylo zdravé. Jak to poznáte? Koťátko by mělo být na první pohled hravé, mělo by mít čistý zadeček, očička i čumáček. Mělo by pravidelně přijímat potravu a působit čistě a spokojeně. Pokud si vyhlídnete např. na internetu či v inzerátu nějaké koťátko, nejlepší bude, pokud se na koťátko pojedete podívat ještě dříve, než bude k odběru, chovatel jistě nebude mít nic proti. Koťátko si pořádně prohlídněte, zeptejte se chovatele na to, co koťátko jí, jaké granulky mu máte připravit, jaké stelivo chovatel používá, jaké bude mít koťátko očkování atd. Můžete takto navštívit i několik chovatelů a vybrat si koťátko, které se vám bude nejvíce zamlouvat.
Kočka nebo kocour?
Pokud se chcete v budoucnu věnovat chovu, ale i pokud se chovu věnovat nechcete, budete si muset vybrat, zda si pořídit kocourka či kočičku. Pokud plánujete založit chov, bude asi obecně nejlepší pořídit si jako první kočičku. Kočičku vždycky můžete nechat nakrýt cizím kocourem. Pokud byste si totiž pořídili pouze chovného kocoura a neměli k němu dostatek kočiček na krytí, určitě by se u vás moc spokojeně necítil. Kocour navíc může začít značkovat svoje teritorium, cože není dvakrát příjemné. Některé kočičky také značkují, ale jejich moč není často ani cítit. Pokud si pořizujete kočičku či kocourka na mazlíka, je na vás, jaké pohlaví zvolíte, v obou případech budete muset nechat kočičku či kocourka, až budou pohlavně vyspělí, vykastrovat. Kastrace zamezí nejen nežádoucímu nakrytí kočičky, ale také nepříjemnému značkování.
Co připravit před příchodem koťátka?
Než si koťátko přinesete domů, zeptejte se chovatele, na jakou potravu je koťátko zvyklé. Kupte koťátku granule, případně maso, na které je zvyklé. Dále si pořiďte několik pytlů steliva, které bylo koťátko zvyklé doma používat. Důležitý je také výběr kočičího záchůdku.Na trhu je k dostání spousta různých typů záchůdků. Můžete si pořídit odkrytý záchůdek, nebo záchůdek krytý s dvířky, kterými se kočička naučí prolézat. Krytý záchůdek se nám osvědčil nejlépe, kočičky tak nevyhrabávají ven stelivo a minimalizuje se tak i pach. K záchůdku si pořiďte lopatku s otvory, kterou budete vybírat použité stelivo. Důležité je také umístění záchodku. Záchůdek musí být umístěn na klidném místě, aby se koťátko cítilo v bezpečí. Jako nejideálnější se nám osvědčilo umístit kočičí záchůdek na naše WC, koťátko však musí mít na záchůdek neomezený přístup. Záchůdek umístěte dál od kočičích misek.Pořiďte si dvě mělčí nerezové misky, jednu na suchou potravu a druhou na maso, konzervy či kapsičky. Misky na vodu mohou být také nerezové či skleněné, plast není příliš vhodný. Misky s vodou rozmístěte na více místech po bytě, aby se koťátko naučilo pravidelně pít. Misky s vodu neumisťujete k miskám s krmivem, většina kočiček přímo u krmiva nepije. Koťátku vysejte kočičí trávu, nám se osvědčila i obyčejná pšenice, kočička potřebuje trávu pro dobré trávení a vyprazdňování žaludku od chomáčků chlupů.
Dále projděte celý váš byt a dívejte se na něj z pohledu malého zvídavého kotěte. Odstraňte z dosahu kotěte všechny křehké předměty, či takové předměty, o které by se koťátko mohlo poranit. Pročtěte encyklopedie a odstraňte z bytu jedovaté rostliny, nebo je přemístěte na místa, kam se koťátko nedostane. Otvory, kde by koťátko mohlo snadno uvíznout (otvor za stěnou apodob.) znepřístupněte. I když byt na příchod malého tvorečka řádně připravíte, stejně musíte neustále počítat s tím, že kotě je vynalézavé a sem tam se stane, že nějakou věc rozbije. Dívejte se na takové věci s nadhledem, je to přece malé hravé kotě. Postupem času se naučíte žít s kočičkou tak, že to bude oběma stranám vyhovovat a k nehodám nebude skoro vůbec docházet.
Jak koťátku co nejvíce zpříjemnit příchod domů?
Koťátko potřebuje po příchodu do nového domova určitý čas, aby se s novým prostředím i s vámi seznámilo. Proto si pro koťátko zajeďte začátkem víkendu, nejlépe v pátek, abyste měli co nejvíce času se tomu malému uličníkovi věnovat. Když koťátko přinesete domů, seznamujte ho s jednotlivými místnostmi postupně. Nejprve mu ukažte, kde má své kočičí WC, posaďte ho na něj, klidně na něj mluvte a hlaďte ho. Potom mu ukažte, kde má mističky s krmivem a s vodou. Koťátko vezměte do nejklidnější místnosti v bytě, nechte to ať si celou místnost postupně prozkoumá. Netahejte ho, nechte ho ať se seznámí s novým prostředím, vlídně na něj mluvte. Až koťátko místnost prozkoumá, můžete mu postupně zpřístupňovat více místností v bytě.
Aby si na vás koťátko co nejlépe zvyklo, hodně si s ním hrajte. Kupte mu kočičí mávátko, které pořídíte buď ve zverimexu, nebo na výstavě koček. U nás je to nejoblíbenější hračka a vytvoříte si tak s vaším malým tygrem úzký vztah. Dále se nás osvědčily tzv. "hopíky", které budete koťátku házet, určitě se tak vyřádí. Dále nesmíte zapomenout na nejrůznější plyšové myšky, kuličky, míčky atd. Výbornou hračkou, kterou si koťátka určitě hned oblíbí, kde se budou honit, chytat se a dovádět, je bezesporu kočičí tunel. Po staně má úzké rukávky, kterými se dá výborně prolézat a lapat po všem co jde zrovna kolem (páníčkova noha je úplně nejlepší). Kdo ho doma má, ten ví, o čem mluvím. Ten náš navíc úžasně šustí, což koťata zbožňují.
Jak seznámit koťátko s ostatními kočkami?
Pokud máte doma ještě další kočky, seznamujete je s koťátkem postupně. Nejprve doneste vašim kočkám nějakou věc, na které ulpěl pach vašeho koťátka (např. dečku z přepravky, či prázdnou přepravku). Nechte vaše kočičky se s novým pachem seznámit, vlídně na ně mluvte a vysvětlete jim, že jste jim přivedli kočičího kamaráda. Potom doneste koťátku nějakou věc vašich kočiček, např. hračku atd., aby si zvyklo na pach vašich koček. Až vaše koťátko důkladně prozkoumá celý byt, nastává ta pravá chvíle na seznámení s ostatními kočkami. Dejte koťátko do přepravky a doneste ho k vašim kočkám, nechte je, ať si koťátko důkladně očichají a seznámí se tak s jejím pachem. Počítejte i s nějakým tím prskáním a syčením, to je naprosto normální, kočičky si potřebují vymezit, kdo bude u vás doma pánem. Uvidíte, jak bude seznámení probíhat, pokud na sebe budou kočky vzájemně syčet, odneste koťátko a několikrát celý proces zopakujte.
Až bude koťátko i vaše kočičky klidné, zkuste koťátko pustit k vašim kočičkám, zase musíte dobře odhadnout situaci, a pokud se to nebude oběma stranám vůbec líbit, koťátko zase odneste a situaci zopakujte později. Uvědomte si, že na koťátko je to hodně změn najednou a musí se k nim přistupovat postupně. Uvidíte, že za pár dní (většinou stačí týden) budou z vašich kočiček nerozluční kamarádi. Hlavně neupřednostňujte nově příchozí koťátko před ostatními kočkami, ony musí vědět, že i když jste jim přivedli nového kamaráda, máte je stále stejně rády a vždycky to budou ony, které budou mít přednost, byli u vás přece první.
Jak koťátko správně krmit a starat se o něj?
Jak už jsme si pověděli výše, hlavně z počátku budeme naše koťátko krmit granulkami, na které bylo zvyklé ve svém původním domově u chovatele. Pokud bychom ihned přešly na jiný druh krmiva, mohl by se u koťátka dostavit průjem. Základem krmiva jsou především kvalitní granule. Ve specializovaných obchodech lze pořídit nejrůznější značky krmiv různé kvality, nejlepší jsou obecně krmiva s přívlastkem superprémiová. Pokud budete chtítí přejít na jiné granule, než na jaké bylo koťátko zvyklé u chovatele, musíte postupovat tak, že nové granulky budete opatrně a v malých dávkách přimíchávat do stávajícího krmiva, až postupně přejdete na nové krmivo. Změna nesmí být moc rychlá. Vedle suchého krmiva je výborné koťátko krmit také masem. Můžete krmit syrovým hovězím masem, které musí být 48 hodin přemražené, naše kočičky ho zbožňují. Dále je vhodné vařené kuřecí maso, které můžete koťátku smíchat s trochou vařené rozmačkané zeleniny.
Na trhu je široká škála různých konzerv a kapsiček pro vaše miláčky, my je zařazujeme spíše příležitostně, krmíme převážně granulemi a masem. Koťátku můžete zkusit podávat přislazený bílý jogurt, tvaroh nebo smetánek, ale pozor, pokud by se u koťátka vyskytl průjem, je lepší se těchto výrobků vyvarovat. Mléko není pro kočiky obecně moc vhodné, neboť kočka nemá ústojí uzpůsobené k tomu, aby rozkládalo mléčný cukr. K pití podávejte kočičce vodu nebo slabý černý čaj. Hodně malým koťátkům můžete podávat naředěnou tatru.
O koťátko se musíme pravidelně starat, již od mala ho budeme zvykat na pravidelné vyčesávání srsti. K tomuto účelu si pořídíme vyčesávací kartáč nebo rukavici. Pokud se koťátku dělají u očiček ospalky, nebo má špinavý čumáček, očistíme je namočeným smotkem vaty.
Jak odnaučit koťátko škrábat sedačku?
Odnaučit koťátko drápat sedačku je časově náročné, ale vytrvalost a důslednost se vyplatí a lze toto nežádoucí chování koťátko odnaučit. Pořiďte vašemu koťátku škrábací strom nebo škrabadlo. Škrabadlo můžete buď koupit ve specializovaném obchodě, nebo si ho sami doma vyrobit. My máme doma hned škrabadla dvě, vedou až ke stropu, umístili jsme je do rohu místnosti a nezabírají ani moc místa. Jeden strom je vyroben z role od koberce a druhý z kmene stromku. Přidělali jsme k nim odpočívadla, které jsme pobili kobercem a kočandy na nich vytrvale řádí. Škrabadla omotejte sysalovým provazem, prádelní šňůrou, části můžete také pobít kobercem.
Zkuste na škrábací sloupek nakapat trochu kozlíkových kapek do výšky, aby to koťátku vyhovovalo při škrábání (většina koček škrábe ve stoje, postaví se na zadní tlapky). Většinu kočiček kozlíkovy kapky přitahují přímo magicky. Seženete je v lékárně a stojí pár korun. Vždycky když koťátko přistihnete při škrábání sedačky, řekněte mu důrazně ne a ihned ho přeneste ke škrabadlu a buď jeho tlapkou nebo svoji rukou mu ukažte, že se škrábe tam. Uvidíte, že když vytrváte, tak se to koťátko časem naučí, ale musíte být důslední. Naše kočičky to také po čase pochopily.
Jak se správně rozhodnout?
Předtím než u vás doma padne konečné rozhodnutí, že si přivedete domů malé chlupaté klubíčko, zamyslete se nad tím, zda budete mít dost času i trpělivosti se o koťátko starat. Malé koťátko bude vyžadovat vaši pozornost neustále, tedy pokud nebude zrovna spinkat. Koťátko je hravé, potřebuje stále nové podněty k hraní, zábavu, hry, ale také nějaké to vaše pomazlení. Musí mít stále k dispozici čerstvou vodu, granulky a čistý záchůdek. Koťátko také jednou vyroste a už to nebude to malé roztomilé klubíčko, které jste si přivedli kdysi domů. Pořád ale bude potřebovat vaši pozornost, péči a lásku. Kočička se dožívá v průměru 12ti až 15ti let, jste ochotni se o vaši kočičku po celou dobu starat? A víte vůbec, že kočička líná a pouští chlupy? Je potřeba ji pravidelně kartáčovat, ale i úklid bytu vám zabere více času. Jestli nepřekousnete nějaký ten chloupek, koťátko si raději nepořizujte. Pokud máte ve všech těchto otázkách jasno, můžete se začíst do dalšího povídání. Pokud jen trochu váháte, zkuste vaše rozhodnutí ještě přehodnotit, zajděte si popovídat k nějakému chovateli, ať přesně víte, co vás čeká a můžete posoudit, zda to všechno zvládnete.
Jak si správě vybrat?
Jestliže již víte přesně, že si pořídíte koťátko, že to bude koťátko do chovu nebo na mazlíčka, čeká vás asi ten nejdůležitější krok, a to je správně si dané koťátko vybrat. Hlavním hlediskem při výběru koťátka je především, aby bylo zdravé. Jak to poznáte? Koťátko by mělo být na první pohled hravé, mělo by mít čistý zadeček, očička i čumáček. Mělo by pravidelně přijímat potravu a působit čistě a spokojeně. Pokud si vyhlídnete např. na internetu či v inzerátu nějaké koťátko, nejlepší bude, pokud se na koťátko pojedete podívat ještě dříve, než bude k odběru, chovatel jistě nebude mít nic proti. Koťátko si pořádně prohlídněte, zeptejte se chovatele na to, co koťátko jí, jaké granulky mu máte připravit, jaké stelivo chovatel používá, jaké bude mít koťátko očkování atd. Můžete takto navštívit i několik chovatelů a vybrat si koťátko, které se vám bude nejvíce zamlouvat.
Kočka nebo kocour?
Pokud se chcete v budoucnu věnovat chovu, ale i pokud se chovu věnovat nechcete, budete si muset vybrat, zda si pořídit kocourka či kočičku. Pokud plánujete založit chov, bude asi obecně nejlepší pořídit si jako první kočičku. Kočičku vždycky můžete nechat nakrýt cizím kocourem. Pokud byste si totiž pořídili pouze chovného kocoura a neměli k němu dostatek kočiček na krytí, určitě by se u vás moc spokojeně necítil. Kocour navíc může začít značkovat svoje teritorium, cože není dvakrát příjemné. Některé kočičky také značkují, ale jejich moč není často ani cítit. Pokud si pořizujete kočičku či kocourka na mazlíka, je na vás, jaké pohlaví zvolíte, v obou případech budete muset nechat kočičku či kocourka, až budou pohlavně vyspělí, vykastrovat. Kastrace zamezí nejen nežádoucímu nakrytí kočičky, ale také nepříjemnému značkování.
Co připravit před příchodem koťátka?
Než si koťátko přinesete domů, zeptejte se chovatele, na jakou potravu je koťátko zvyklé. Kupte koťátku granule, případně maso, na které je zvyklé. Dále si pořiďte několik pytlů steliva, které bylo koťátko zvyklé doma používat. Důležitý je také výběr kočičího záchůdku.Na trhu je k dostání spousta různých typů záchůdků. Můžete si pořídit odkrytý záchůdek, nebo záchůdek krytý s dvířky, kterými se kočička naučí prolézat. Krytý záchůdek se nám osvědčil nejlépe, kočičky tak nevyhrabávají ven stelivo a minimalizuje se tak i pach. K záchůdku si pořiďte lopatku s otvory, kterou budete vybírat použité stelivo. Důležité je také umístění záchodku. Záchůdek musí být umístěn na klidném místě, aby se koťátko cítilo v bezpečí. Jako nejideálnější se nám osvědčilo umístit kočičí záchůdek na naše WC, koťátko však musí mít na záchůdek neomezený přístup. Záchůdek umístěte dál od kočičích misek.Pořiďte si dvě mělčí nerezové misky, jednu na suchou potravu a druhou na maso, konzervy či kapsičky. Misky na vodu mohou být také nerezové či skleněné, plast není příliš vhodný. Misky s vodou rozmístěte na více místech po bytě, aby se koťátko naučilo pravidelně pít. Misky s vodu neumisťujete k miskám s krmivem, většina kočiček přímo u krmiva nepije. Koťátku vysejte kočičí trávu, nám se osvědčila i obyčejná pšenice, kočička potřebuje trávu pro dobré trávení a vyprazdňování žaludku od chomáčků chlupů.
Dále projděte celý váš byt a dívejte se na něj z pohledu malého zvídavého kotěte. Odstraňte z dosahu kotěte všechny křehké předměty, či takové předměty, o které by se koťátko mohlo poranit. Pročtěte encyklopedie a odstraňte z bytu jedovaté rostliny, nebo je přemístěte na místa, kam se koťátko nedostane. Otvory, kde by koťátko mohlo snadno uvíznout (otvor za stěnou apodob.) znepřístupněte. I když byt na příchod malého tvorečka řádně připravíte, stejně musíte neustále počítat s tím, že kotě je vynalézavé a sem tam se stane, že nějakou věc rozbije. Dívejte se na takové věci s nadhledem, je to přece malé hravé kotě. Postupem času se naučíte žít s kočičkou tak, že to bude oběma stranám vyhovovat a k nehodám nebude skoro vůbec docházet.
Jak koťátku co nejvíce zpříjemnit příchod domů?
Koťátko potřebuje po příchodu do nového domova určitý čas, aby se s novým prostředím i s vámi seznámilo. Proto si pro koťátko zajeďte začátkem víkendu, nejlépe v pátek, abyste měli co nejvíce času se tomu malému uličníkovi věnovat. Když koťátko přinesete domů, seznamujte ho s jednotlivými místnostmi postupně. Nejprve mu ukažte, kde má své kočičí WC, posaďte ho na něj, klidně na něj mluvte a hlaďte ho. Potom mu ukažte, kde má mističky s krmivem a s vodou. Koťátko vezměte do nejklidnější místnosti v bytě, nechte to ať si celou místnost postupně prozkoumá. Netahejte ho, nechte ho ať se seznámí s novým prostředím, vlídně na něj mluvte. Až koťátko místnost prozkoumá, můžete mu postupně zpřístupňovat více místností v bytě.
Aby si na vás koťátko co nejlépe zvyklo, hodně si s ním hrajte. Kupte mu kočičí mávátko, které pořídíte buď ve zverimexu, nebo na výstavě koček. U nás je to nejoblíbenější hračka a vytvoříte si tak s vaším malým tygrem úzký vztah. Dále se nás osvědčily tzv. "hopíky", které budete koťátku házet, určitě se tak vyřádí. Dále nesmíte zapomenout na nejrůznější plyšové myšky, kuličky, míčky atd. Výbornou hračkou, kterou si koťátka určitě hned oblíbí, kde se budou honit, chytat se a dovádět, je bezesporu kočičí tunel. Po staně má úzké rukávky, kterými se dá výborně prolézat a lapat po všem co jde zrovna kolem (páníčkova noha je úplně nejlepší). Kdo ho doma má, ten ví, o čem mluvím. Ten náš navíc úžasně šustí, což koťata zbožňují.
Jak seznámit koťátko s ostatními kočkami?
Pokud máte doma ještě další kočky, seznamujete je s koťátkem postupně. Nejprve doneste vašim kočkám nějakou věc, na které ulpěl pach vašeho koťátka (např. dečku z přepravky, či prázdnou přepravku). Nechte vaše kočičky se s novým pachem seznámit, vlídně na ně mluvte a vysvětlete jim, že jste jim přivedli kočičího kamaráda. Potom doneste koťátku nějakou věc vašich kočiček, např. hračku atd., aby si zvyklo na pach vašich koček. Až vaše koťátko důkladně prozkoumá celý byt, nastává ta pravá chvíle na seznámení s ostatními kočkami. Dejte koťátko do přepravky a doneste ho k vašim kočkám, nechte je, ať si koťátko důkladně očichají a seznámí se tak s jejím pachem. Počítejte i s nějakým tím prskáním a syčením, to je naprosto normální, kočičky si potřebují vymezit, kdo bude u vás doma pánem. Uvidíte, jak bude seznámení probíhat, pokud na sebe budou kočky vzájemně syčet, odneste koťátko a několikrát celý proces zopakujte.
Až bude koťátko i vaše kočičky klidné, zkuste koťátko pustit k vašim kočičkám, zase musíte dobře odhadnout situaci, a pokud se to nebude oběma stranám vůbec líbit, koťátko zase odneste a situaci zopakujte později. Uvědomte si, že na koťátko je to hodně změn najednou a musí se k nim přistupovat postupně. Uvidíte, že za pár dní (většinou stačí týden) budou z vašich kočiček nerozluční kamarádi. Hlavně neupřednostňujte nově příchozí koťátko před ostatními kočkami, ony musí vědět, že i když jste jim přivedli nového kamaráda, máte je stále stejně rády a vždycky to budou ony, které budou mít přednost, byli u vás přece první.
Jak koťátko správně krmit a starat se o něj?
Jak už jsme si pověděli výše, hlavně z počátku budeme naše koťátko krmit granulkami, na které bylo zvyklé ve svém původním domově u chovatele. Pokud bychom ihned přešly na jiný druh krmiva, mohl by se u koťátka dostavit průjem. Základem krmiva jsou především kvalitní granule. Ve specializovaných obchodech lze pořídit nejrůznější značky krmiv různé kvality, nejlepší jsou obecně krmiva s přívlastkem superprémiová. Pokud budete chtítí přejít na jiné granule, než na jaké bylo koťátko zvyklé u chovatele, musíte postupovat tak, že nové granulky budete opatrně a v malých dávkách přimíchávat do stávajícího krmiva, až postupně přejdete na nové krmivo. Změna nesmí být moc rychlá. Vedle suchého krmiva je výborné koťátko krmit také masem. Můžete krmit syrovým hovězím masem, které musí být 48 hodin přemražené, naše kočičky ho zbožňují. Dále je vhodné vařené kuřecí maso, které můžete koťátku smíchat s trochou vařené rozmačkané zeleniny.
Na trhu je široká škála různých konzerv a kapsiček pro vaše miláčky, my je zařazujeme spíše příležitostně, krmíme převážně granulemi a masem. Koťátku můžete zkusit podávat přislazený bílý jogurt, tvaroh nebo smetánek, ale pozor, pokud by se u koťátka vyskytl průjem, je lepší se těchto výrobků vyvarovat. Mléko není pro kočiky obecně moc vhodné, neboť kočka nemá ústojí uzpůsobené k tomu, aby rozkládalo mléčný cukr. K pití podávejte kočičce vodu nebo slabý černý čaj. Hodně malým koťátkům můžete podávat naředěnou tatru.
O koťátko se musíme pravidelně starat, již od mala ho budeme zvykat na pravidelné vyčesávání srsti. K tomuto účelu si pořídíme vyčesávací kartáč nebo rukavici. Pokud se koťátku dělají u očiček ospalky, nebo má špinavý čumáček, očistíme je namočeným smotkem vaty.
Jak odnaučit koťátko škrábat sedačku?
Odnaučit koťátko drápat sedačku je časově náročné, ale vytrvalost a důslednost se vyplatí a lze toto nežádoucí chování koťátko odnaučit. Pořiďte vašemu koťátku škrábací strom nebo škrabadlo. Škrabadlo můžete buď koupit ve specializovaném obchodě, nebo si ho sami doma vyrobit. My máme doma hned škrabadla dvě, vedou až ke stropu, umístili jsme je do rohu místnosti a nezabírají ani moc místa. Jeden strom je vyroben z role od koberce a druhý z kmene stromku. Přidělali jsme k nim odpočívadla, které jsme pobili kobercem a kočandy na nich vytrvale řádí. Škrabadla omotejte sysalovým provazem, prádelní šňůrou, části můžete také pobít kobercem.
Zkuste na škrábací sloupek nakapat trochu kozlíkových kapek do výšky, aby to koťátku vyhovovalo při škrábání (většina koček škrábe ve stoje, postaví se na zadní tlapky). Většinu kočiček kozlíkovy kapky přitahují přímo magicky. Seženete je v lékárně a stojí pár korun. Vždycky když koťátko přistihnete při škrábání sedačky, řekněte mu důrazně ne a ihned ho přeneste ke škrabadlu a buď jeho tlapkou nebo svoji rukou mu ukažte, že se škrábe tam. Uvidíte, že když vytrváte, tak se to koťátko časem naučí, ale musíte být důslední. Naše kočičky to také po čase pochopily.
Jak se starat o andulku
Andulka potřebuje
: prostornou voliéru s možností létání (zválště pro několik ptáků) nebo klec dlouhou alespon' 50cm,ze které může být v přítomnosti lidí vypouštěna po bytě.
: voliéru či klec chráněnou před jinými zvířaty a umístěnou tak,aby nebyla vystavena chladu,průvanu a horku.
: dřevěná bidélka,umístěna proti sobě kolmo na podélnou osu klece,tak mezinimi může přeletovatv takové vzdálenosti od mříží (pletiva),aby si o ně neobrušoval ocasní pera.Bidélka mají mít různou tloušt'ku (průměr) např. 0,6 a 1,0 cm aby nedocházelo k otlakům a mozolům na pařátech.
: bidélko (větev) umístěnou v rohu nahoře,kde andulka bude ráda spávat.Cítí se dobře,když jeshora chráněna (třeba novinami položenými na klec).
: zob pro andulky (různé druhy prosa,lesknici a oves),nejedovaté zelené krmení (jitrocel,ptačinec),ekologicky pěstovanou zeleninu (andulka je citlivá na chemickélátky.
: čistý papír nebo písek na podlaze a grit (speciální písek) na podporu trávení v misce (prodává se i obohacenými vitamíny).
: sépiovou kost nebo drcené skořápky z natvrdo vařených vajec-syrové mohou být zdrojem nákazy.Občas (1x za měsíc) zob obohacený o vitamíny.Pozor napředávkování.
: denně čerstvou a pitnou vodu.
: hračky na hraní a společnost člověka v případě jednotlivě chované andulky.Andulky ve skupině nebo páru si stačí samy,ale zase zůstanou plaché,nezkrotnou a nemluví.
: možnost ukrýt se v zastíněné části klece před sluníčkem.Jinak andulky mají rádyslunce a často se sluní (podporuje to metabolismus).
: pravidelní čištění klece,které je nejsnazší u klecí s výsuvným dnem a papírovouvložkou.
: péči i v době,kdy jsi na prázdninách,nebo nemáš právě čas.
: tvůj čas a zájem po celý její život.
: prostornou voliéru s možností létání (zválště pro několik ptáků) nebo klec dlouhou alespon' 50cm,ze které může být v přítomnosti lidí vypouštěna po bytě.
: voliéru či klec chráněnou před jinými zvířaty a umístěnou tak,aby nebyla vystavena chladu,průvanu a horku.
: dřevěná bidélka,umístěna proti sobě kolmo na podélnou osu klece,tak mezinimi může přeletovatv takové vzdálenosti od mříží (pletiva),aby si o ně neobrušoval ocasní pera.Bidélka mají mít různou tloušt'ku (průměr) např. 0,6 a 1,0 cm aby nedocházelo k otlakům a mozolům na pařátech.
: bidélko (větev) umístěnou v rohu nahoře,kde andulka bude ráda spávat.Cítí se dobře,když jeshora chráněna (třeba novinami položenými na klec).
: zob pro andulky (různé druhy prosa,lesknici a oves),nejedovaté zelené krmení (jitrocel,ptačinec),ekologicky pěstovanou zeleninu (andulka je citlivá na chemickélátky.
: čistý papír nebo písek na podlaze a grit (speciální písek) na podporu trávení v misce (prodává se i obohacenými vitamíny).
: sépiovou kost nebo drcené skořápky z natvrdo vařených vajec-syrové mohou být zdrojem nákazy.Občas (1x za měsíc) zob obohacený o vitamíny.Pozor napředávkování.
: denně čerstvou a pitnou vodu.
: hračky na hraní a společnost člověka v případě jednotlivě chované andulky.Andulky ve skupině nebo páru si stačí samy,ale zase zůstanou plaché,nezkrotnou a nemluví.
: možnost ukrýt se v zastíněné části klece před sluníčkem.Jinak andulky mají rádyslunce a často se sluní (podporuje to metabolismus).
: pravidelní čištění klece,které je nejsnazší u klecí s výsuvným dnem a papírovouvložkou.
: péči i v době,kdy jsi na prázdninách,nebo nemáš právě čas.
: tvůj čas a zájem po celý její život.
Jak se starat o morče
Morče potřebuje:: krmení 2 x denně směsí lučního sena, dále obiloviny, tvrdé pečivo, umyté čerstvé ovoce a zeleninu (je nutné zajistit denně dostatečný příjem vitamínu C), čerstvou trávu (pozor na jedovaté rostliny).: zásobu čerstvé pitné vody z napáječky s kovovým zakončením, při dostatku št'avnatého krmení (ovoce, tráva) vůbec nepijí.: prostor k pohybu na ploše nejméně 1 metr čtverečný pro 2 - 3 morčata. V léttě je vhodný pobyt na travnatém podkladu.: velkou izolovanou boudu nad terénem, mimo dosah přímých slunečních paprsků a silného větru.: když je chladno, mít boudu umístěnou uvnitř.: oddělený prostor na spaní v boudě s čerstvou podestýlkou z hoblovaček, měkkého sena nebo slámy.: každý den česat, má-li dlouhou srst.: předměty na ohlodávání k zabroušování zubů.: mít čisto; zbytky krmení podléhající rychle zkáze je třeba odstraňovat každy den a podestýlku měnit alespoň jednou týdně. Hlodavci si své teritoria značkují a v takovém prostoru se cítí nejlépe. Proto při čištění ponech asi jednu čtvrtinu až jednu třetinu staré podestýlky (její čistší část), aby morče nemělo stres z cizího neznačkovaného prostředí, a zbytek vyměň. Podestýlka by se měla měnit každý týden.: nebýt ve stresu z častého zvedání a rušení; pro morče, které je od mládí ochočené, je však kontakt v přiměřené míře obohacením jeho života.: veterináře vždy, když nevypadá zcela zdravě.
: péči i v době,kdy jsi na prázdninách,nebo nemáš právě čas.
: tvůj čas a zájem po celý její život.
: péči i v době,kdy jsi na prázdninách,nebo nemáš právě čas.
: tvůj čas a zájem po celý její život.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)