Jezevec lesní se vyskytuje v celé Evropě, na Krétě, v Turecku, v Libanonu, v Palestině, v Íránu, v Rusku, v Kazachstánu, v Uzbekistánu, v Turkmenistánu, v Gruzii, v Kirgizstánu, v S Číně, v Mongolsku a v Japonsku.
Délka jezevcova těla je až 80 cm. Ocas má dlouhý 20 cm. Jezevec váží až 20 kg. Doba březosti je asi 7-8 měsíců. Po této době se mu může narodit až 5 mláďat, které mohou měřit až 12 cm. Jezevci se dožívají 15 let. Až donedávna byli jezevci pronásledováni kvůli kožešině a tuku, ale dnes jsou ve většině evropských zemí chráněni.
Jezevci jsou skuteční všežravci a živí se vším, na co na svých nočních výpravách narazí. Většinou je to vegetariánská strava (ovoce, bobule, semena a houby tvoří 70% jejich jídelníčku), ale i červi, měkkýši, hmyz, myši, vejce, ptačí mláďata a mladí zajíci a králíci. Když na ně přijde bída s nouzí, spokojí se i s mršinou.
Jezevec je hlasité zvíře a vydává nejrůznější tóny. Syčí, bručí, a když je velice rozčílený, vyráží ostré skřeky.A zamilovaný jezevec připomíná svými zvuky hlasitě plačící dítě.
Teprve za soumraku opouští jezevec svou noru, nebývá ho tedy vidět. Široké stopy jeho tlap s pěti prsty zakončenými drápy však lze snadno rozeznat. Také velké vstupní otvory do rozvětvených nor, které jezevci někdy sdílejí s liškami, se najdou v každém lese.
Jezevci nedodržují zimní spánek jako svišti, ale prospí alespoň nejchladnější týdny v roce. Během tohoto období žijí ze zásob podkožního tuku, které si nashromáždili na podzim. Pro jezevce žijící v jižněji položených oblastech ale život v zimních měsících plyne normálně dál.
čtvrtek 4. října 2007
Referát-Želva sloní
Želvy sloní jsou známé pro svou velikost a pomalé pohyby.Největší exempláře mají délku 1,4 m,šířku 1 m,výšku 70 cm a hmotnost mohou mít až 380 kg.Podobných rozměrů jsou i želvy obrovské.Patří mezi suchozemské želvy a býložravce.
Ověřený rekord dlouhověkosti činil u jedné z nich nejméně 152 let.Právě dlouhověkost je možná příčinou pomalých,jakoby rozvážných pohybů.Když má ale želva sloní naspěch,dosáhne na kratší vzdálenost rychlosti kolem 3 km/a.Rychlost pohybu závisí na okolní teplotě.Želvy mají rády teplo a za chladnějšího počasí se pohybují jen málo.
Před nepřáteli jsou želvy sloní chráněny kostěným,rohovinou pokrytým krunýřem.Díky němu jsou největšími ,,obrněnci" ze všech dnes žijících zvířat.V případě nebezpečí želva vtáhne hlavu dovnitř a nohy schová pod krunýř.Tím většinu útočníků odradí.Její krunýř působí masivně,ve skutečnosti je jeho vnitřní struktura porézní.Krunýř se tím pádem stává křehčím a lehce může dojít k jeho poškození.
Želva sloní žije na Galapážských ostrovech,kterým se v minulosti říkalo i Želví ostrovy.Kdysi byli želvy sloní na Galapážských ostrovech velmi četné,ale dnes jich zbývá jen velmi málo.
V minulých stoletích je po statisících lovili námořníci,plavící se na lodích kolem ostrovů,zejména pro chutné maso a olej.Zpočátku je zabíjeli přímo na pobřeží ostrovů,později přišli na to,že se skrovnou zásobou rostlinné potravy a úplně bez vody jim dlouho vydrží živé v podpalubí lodí.Ve velkém si je proto brali na loď jako živé konzervy a zabíjeli je až daleko od Galapág.V současnosti jsou chráněny v Galapážském národním parku s rozlohou 6 900 km2.Od roku 1966 se i uměle odchovávají v líhni Výzkumné stanice Charlese Darwina na ostrově Santa Cruz.Tím se zabránilo jejich úplnému vyhubení.
Ověřený rekord dlouhověkosti činil u jedné z nich nejméně 152 let.Právě dlouhověkost je možná příčinou pomalých,jakoby rozvážných pohybů.Když má ale želva sloní naspěch,dosáhne na kratší vzdálenost rychlosti kolem 3 km/a.Rychlost pohybu závisí na okolní teplotě.Želvy mají rády teplo a za chladnějšího počasí se pohybují jen málo.
Před nepřáteli jsou želvy sloní chráněny kostěným,rohovinou pokrytým krunýřem.Díky němu jsou největšími ,,obrněnci" ze všech dnes žijících zvířat.V případě nebezpečí želva vtáhne hlavu dovnitř a nohy schová pod krunýř.Tím většinu útočníků odradí.Její krunýř působí masivně,ve skutečnosti je jeho vnitřní struktura porézní.Krunýř se tím pádem stává křehčím a lehce může dojít k jeho poškození.
Želva sloní žije na Galapážských ostrovech,kterým se v minulosti říkalo i Želví ostrovy.Kdysi byli želvy sloní na Galapážských ostrovech velmi četné,ale dnes jich zbývá jen velmi málo.
V minulých stoletích je po statisících lovili námořníci,plavící se na lodích kolem ostrovů,zejména pro chutné maso a olej.Zpočátku je zabíjeli přímo na pobřeží ostrovů,později přišli na to,že se skrovnou zásobou rostlinné potravy a úplně bez vody jim dlouho vydrží živé v podpalubí lodí.Ve velkém si je proto brali na loď jako živé konzervy a zabíjeli je až daleko od Galapág.V současnosti jsou chráněny v Galapážském národním parku s rozlohou 6 900 km2.Od roku 1966 se i uměle odchovávají v líhni Výzkumné stanice Charlese Darwina na ostrově Santa Cruz.Tím se zabránilo jejich úplnému vyhubení.
Jak se starat o zakrslého králíčka
Zakrslí králíci patří k oblíbeným domácím zvířatům, protože jsou nejen čistotní, ale také umí vracet lásku. Králík vyžaduje dostatečnou péči, ale není tolik časově náročná jako u jiných domácích mazlíčků.
Zakrslé králíky je možné i vychovat
Zakrslí králíci jsou poměrně ochočená zvířata, která se hodí i pro chov v bytě. Tak jako každé zvíře i on potřebuje každodenní péči a pozornost, i když není tolik časově náročný jako např. psi, které je třeba pravidelně venčit. Králík slyší na intonaci hlasu, a proto to mnohdy vypadá, že snad i rozumí. Králíci si mohou spojit často opakovaná gesta, situace, tón hlasu nebo styl napřažení ruky s konkrétním důsledkem, a podle toho se naučí adekvátně reagovat. Nicméně povelům ho nenaučíte, ale lásku umí také vracet. Chovatelé o nich říkají, že to jsou velmi inteligentní zvířata. Snad v období puberty (kolem 6 měsíců) se mohou chovat jinak vlivem pohlavní zralosti.
Čím se krmí zakrslí králíci
Hlavní složkou králičí potravy by mělo být seno. Ideální je vlastní seno, které má jinou kvalitu než seno kupované. K senu by měl králíček také dostávat směs obilovin (obilné vločky, pšeničné vločky, ječmen, pšenice, lisovaná vojtěška granule, kukuřičný šrot), ale jen v omezené míře. Příliš obilí způsobuje zažívací potíže a je příliš vydatné. Každý den by nemělo králíkovi chybět šťavnatého krmení (tráva, mrkev, kedluben, listy pamelišek apod.). Misku s vodou musí mít králík neustále k dispozici. Vhodná je napáječka, které nehrozí znečištění a navíc ji králík nemůže převrhnout.
Zakrslí králíci potřebují hlazení (i kartáčování)
Králík potřebuje slyšet příjemnou intonaci hlasu a cítit dotek dlaně. Jen tak je možné, aby si zvykl na vaši přítomnost. Králíky s delší srstí je třeba kartáčovat, protože během roku několikrát líná. Lízáním srsti si králík od přebytečné srsti také sám pomáhá, ale přemíra chlupů mu může způsobit zažívací potíže.
Volný pohyb králíků a králíkárna
Králík potřebuje svoje zázemí v podobě králíkárny, ale také potřebuje občas i volný pohyb. Ve svém obydlí koná také obvykle svou potřebu, nejčastěji v odlehlém koutě. Pokud necháte králíka občas volně proběhnout po pokoji, dáte mu možnost většího rozhledu a intenzivnějšího vnímání. Jako králíkárna jsou vhodné nejrůznější druhy klecí, kterých je na trhu dostatek. Celoplastové boxy předcházejí znečištění prostoru, ale je třeba dbát na správnou cirkulaci vzduchu.
Zakrslí králíci - průměrný věk a hmotnost
Zdravý králík se dožívá minimálně 6 let, často i více. Zakrslí králíci se mohou váhově lišit podle jednotlivých druhů, ale hmotnost se pohybuje kolem 1 kg až téměř do 2 kg.
Zakrslé králíky je možné i vychovat
Zakrslí králíci jsou poměrně ochočená zvířata, která se hodí i pro chov v bytě. Tak jako každé zvíře i on potřebuje každodenní péči a pozornost, i když není tolik časově náročný jako např. psi, které je třeba pravidelně venčit. Králík slyší na intonaci hlasu, a proto to mnohdy vypadá, že snad i rozumí. Králíci si mohou spojit často opakovaná gesta, situace, tón hlasu nebo styl napřažení ruky s konkrétním důsledkem, a podle toho se naučí adekvátně reagovat. Nicméně povelům ho nenaučíte, ale lásku umí také vracet. Chovatelé o nich říkají, že to jsou velmi inteligentní zvířata. Snad v období puberty (kolem 6 měsíců) se mohou chovat jinak vlivem pohlavní zralosti.
Čím se krmí zakrslí králíci
Hlavní složkou králičí potravy by mělo být seno. Ideální je vlastní seno, které má jinou kvalitu než seno kupované. K senu by měl králíček také dostávat směs obilovin (obilné vločky, pšeničné vločky, ječmen, pšenice, lisovaná vojtěška granule, kukuřičný šrot), ale jen v omezené míře. Příliš obilí způsobuje zažívací potíže a je příliš vydatné. Každý den by nemělo králíkovi chybět šťavnatého krmení (tráva, mrkev, kedluben, listy pamelišek apod.). Misku s vodou musí mít králík neustále k dispozici. Vhodná je napáječka, které nehrozí znečištění a navíc ji králík nemůže převrhnout.
Zakrslí králíci potřebují hlazení (i kartáčování)
Králík potřebuje slyšet příjemnou intonaci hlasu a cítit dotek dlaně. Jen tak je možné, aby si zvykl na vaši přítomnost. Králíky s delší srstí je třeba kartáčovat, protože během roku několikrát líná. Lízáním srsti si králík od přebytečné srsti také sám pomáhá, ale přemíra chlupů mu může způsobit zažívací potíže.
Volný pohyb králíků a králíkárna
Králík potřebuje svoje zázemí v podobě králíkárny, ale také potřebuje občas i volný pohyb. Ve svém obydlí koná také obvykle svou potřebu, nejčastěji v odlehlém koutě. Pokud necháte králíka občas volně proběhnout po pokoji, dáte mu možnost většího rozhledu a intenzivnějšího vnímání. Jako králíkárna jsou vhodné nejrůznější druhy klecí, kterých je na trhu dostatek. Celoplastové boxy předcházejí znečištění prostoru, ale je třeba dbát na správnou cirkulaci vzduchu.
Zakrslí králíci - průměrný věk a hmotnost
Zdravý králík se dožívá minimálně 6 let, často i více. Zakrslí králíci se mohou váhově lišit podle jednotlivých druhů, ale hmotnost se pohybuje kolem 1 kg až téměř do 2 kg.
Jak se starat o fretku
Fretku si můžete koupit v obchodě se zvířaty, na farmě nebo u chovatele. Než si přinesete domů zvířátko, připravte si vše potřebné a zařiďte mu bydlení. Zeptejte se chovatele, na jaké krmivo a stelivo do záchodku je fretka zvyklá a kupte stejnou značku.
Při výběru mláděte by vás měla zajímat následující fakta:
Jak je staré?
Nejlépe se ochočují mláďata od 6 týdnů do dvou, maximálně tří měsíců.
Je očkované?
Pokud ano, vyžádejte si jeho očkovací průkaz a zeptejte se, kdy je objednané na další očkování. Pokud ne, zajistěte očkování sami.
Na co je zvyklé?
Zjistěte, jaké krmení, stelivo a hračky mělo mládě dosud k dispozici a pokuste se mu zajistit pro prvních pár týdnů totéž. Zejména prudký přechod na jinou stravu by mu mohl uškodit. Zeptejte se také, kolikrát denně je mládě zvyklé jíst.
Je zdravé?
Zdravé mládě je hravé a čilé, má lesklé oči, nemá výtok z nosu, očí ani uší. Srst je hebká a hustá, kolem řitního otvoru není zašpiněná výkaly -- to by ukazovalo na průjem.
Co bude potřebovat?
klec nebo voliéru (cca 1x1,5 m při výšce 70 cm, nejraději dobře omyvatelnou pokud zvolíte klec, dobře zajistěte dvířka karabinami)
pelíšek (asi 30x30 cm, rozhodně prací nebo omyvatelný)
záchodek a stelivo, lopatku
misky na vodu a jídlo, napáječku
přepravní schránku (například pro kočky), případně batůžek
potřeby pro hygienu (šampon, ručník, kartáč na srst, kleštičky na drápky, kapky a vatu na čištění uší)
postroj a vodítko (nejlepší je samonavíjecí pro kočky)
hračky (např. míček s rolničkou)
Je možné chovat fretku v bytě?
Fretku můžete chovat v bytě stejně, jako kočku nebo psa. Bude lépe ochočená, než kdyby žila ve venkovní voliéře, protože se jí budete moci více věnovat. Většina fretek chovaných na balkónech je tam spíš odložená. Pokud zvolíte tento způsob chovu, promyslete si, zda u vás nebude platit "Sejde z očí, sejde z mysli". Mnoho chovatelů "balkónových fretek" si stěžuje, že jsou kousavé a divoké, ale je to zpravidla vinou jejich nedostatečného zájmu. Pokud si pořídíte fretku, počítejte s tím, že se o ni budete muset starat následujících osm, možná i deset let, a to i v případě stáří nebo nemoci. Než se rozhodnete, zvažte všechna pro i proti a uvědomte si, jakou na sebe berete zodpovědnost.
Je pravda, že fretka páchne?
Každé zvíře má svůj pach. Fretka udržovaná v čistotě nepáchne o nic víc, než jiné zvíře. Přesto byste měli nejprve navštívit někoho, kdo fretku chová, a přesvědčit se sami. Vnímání pachů je totiž velmi relativní. Někomu fretky odporně páchnou, jinému voní. Jiný je pach tělíčka samce v říji, jiný samice a zvláštní kapitolou jsou pachové žlázky. Protože od jara 2004 odstraňování pachových žláz zakazuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání, je potřeba se s jejich občasným použitím smířit (naštěstí u dospělé fretky jde o výjimečné případy). Pokud vaše dospělá fretka nadbytečně používá tyto chemické zbraně, měli byste se spíš zamyslet nad vzájemným vztahem, protože jde o způsob obrany.
Kolik času musíme fretce věnovat?
Dvakrát denně musíte fretku nakrmit a vyčistit jí toaletu. Fretka spí 18-20 hodin denně, takže by měla mít alespoň čtyři hodiny denně možnost se proběhnout a pohrát si. Můžete se jí věnovat například 1-2 hodiny ráno a 2-3 hodiny večer. Nevadí jí, když je přes den sama doma, protože zpravidla spí. Nezapomeňte si zajistit hlídání v době dovolené! Pokud si najdete čas na společné procházky, potěšíte ji, ale nevyžaduje pravidelné venčení jako pes.
Kolik stojí chov fretky?
Každý měsíc budete muset jedné fretce koupit asi jedno pětikilové balení steliva (písku) pro kočky a dostatek jídla. Nejlevnější je suché krmivo pro kočky, kterého jedna fretka sní asi kilo měsíčně, dražší je krmení masem. Tato "měsíční režie" rozhodně neklesne pod 100,- Kč. Také budete muset platit očkování a případně další veterinární péči (několik set ročně). Nemalé náklady jsou spojené s pořízením vybavení pro chov fretky -- tato jednorázová částka může činit i několik tisíc korun, podle toho, jaké bydlení jí pořídíte.
Při výběru mláděte by vás měla zajímat následující fakta:
Jak je staré?
Nejlépe se ochočují mláďata od 6 týdnů do dvou, maximálně tří měsíců.
Je očkované?
Pokud ano, vyžádejte si jeho očkovací průkaz a zeptejte se, kdy je objednané na další očkování. Pokud ne, zajistěte očkování sami.
Na co je zvyklé?
Zjistěte, jaké krmení, stelivo a hračky mělo mládě dosud k dispozici a pokuste se mu zajistit pro prvních pár týdnů totéž. Zejména prudký přechod na jinou stravu by mu mohl uškodit. Zeptejte se také, kolikrát denně je mládě zvyklé jíst.
Je zdravé?
Zdravé mládě je hravé a čilé, má lesklé oči, nemá výtok z nosu, očí ani uší. Srst je hebká a hustá, kolem řitního otvoru není zašpiněná výkaly -- to by ukazovalo na průjem.
Co bude potřebovat?
klec nebo voliéru (cca 1x1,5 m při výšce 70 cm, nejraději dobře omyvatelnou pokud zvolíte klec, dobře zajistěte dvířka karabinami)
pelíšek (asi 30x30 cm, rozhodně prací nebo omyvatelný)
záchodek a stelivo, lopatku
misky na vodu a jídlo, napáječku
přepravní schránku (například pro kočky), případně batůžek
potřeby pro hygienu (šampon, ručník, kartáč na srst, kleštičky na drápky, kapky a vatu na čištění uší)
postroj a vodítko (nejlepší je samonavíjecí pro kočky)
hračky (např. míček s rolničkou)
Je možné chovat fretku v bytě?
Fretku můžete chovat v bytě stejně, jako kočku nebo psa. Bude lépe ochočená, než kdyby žila ve venkovní voliéře, protože se jí budete moci více věnovat. Většina fretek chovaných na balkónech je tam spíš odložená. Pokud zvolíte tento způsob chovu, promyslete si, zda u vás nebude platit "Sejde z očí, sejde z mysli". Mnoho chovatelů "balkónových fretek" si stěžuje, že jsou kousavé a divoké, ale je to zpravidla vinou jejich nedostatečného zájmu. Pokud si pořídíte fretku, počítejte s tím, že se o ni budete muset starat následujících osm, možná i deset let, a to i v případě stáří nebo nemoci. Než se rozhodnete, zvažte všechna pro i proti a uvědomte si, jakou na sebe berete zodpovědnost.
Je pravda, že fretka páchne?
Každé zvíře má svůj pach. Fretka udržovaná v čistotě nepáchne o nic víc, než jiné zvíře. Přesto byste měli nejprve navštívit někoho, kdo fretku chová, a přesvědčit se sami. Vnímání pachů je totiž velmi relativní. Někomu fretky odporně páchnou, jinému voní. Jiný je pach tělíčka samce v říji, jiný samice a zvláštní kapitolou jsou pachové žlázky. Protože od jara 2004 odstraňování pachových žláz zakazuje Zákon na ochranu zvířat proti týrání, je potřeba se s jejich občasným použitím smířit (naštěstí u dospělé fretky jde o výjimečné případy). Pokud vaše dospělá fretka nadbytečně používá tyto chemické zbraně, měli byste se spíš zamyslet nad vzájemným vztahem, protože jde o způsob obrany.
Kolik času musíme fretce věnovat?
Dvakrát denně musíte fretku nakrmit a vyčistit jí toaletu. Fretka spí 18-20 hodin denně, takže by měla mít alespoň čtyři hodiny denně možnost se proběhnout a pohrát si. Můžete se jí věnovat například 1-2 hodiny ráno a 2-3 hodiny večer. Nevadí jí, když je přes den sama doma, protože zpravidla spí. Nezapomeňte si zajistit hlídání v době dovolené! Pokud si najdete čas na společné procházky, potěšíte ji, ale nevyžaduje pravidelné venčení jako pes.
Kolik stojí chov fretky?
Každý měsíc budete muset jedné fretce koupit asi jedno pětikilové balení steliva (písku) pro kočky a dostatek jídla. Nejlevnější je suché krmivo pro kočky, kterého jedna fretka sní asi kilo měsíčně, dražší je krmení masem. Tato "měsíční režie" rozhodně neklesne pod 100,- Kč. Také budete muset platit očkování a případně další veterinární péči (několik set ročně). Nemalé náklady jsou spojené s pořízením vybavení pro chov fretky -- tato jednorázová částka může činit i několik tisíc korun, podle toho, jaké bydlení jí pořídíte.
Nedávejte pejskovi čokoládu!!!
Určitě víte, že nesmíte dávat pejskům čokoládu. A víte vůbec proč?
Čokoláda totiž obsahuje alkaloid theobromin, který pes nedokáže strávit. Pokud pes rozře větší množství čokoládové pochutiny, následuje prudká otrava a často i smrt. Nejnebezpečnějším druhem čokolády je čokoláda hořká. Desetkrát méně theobrominu má čokoláda mléčná.
Velmi negativně působí i další alaloidy - theofylin a kofein. Pro 10kg těžkého psa, má 700g mléčné čokolády fatální důsledky. Prakticky je nebezpečná půlka klasické tabulky pro středně velkého psa, jako je třeba bígl, kokršpaněl atd..
Lékaři upozorňují, že nebezpečné je krmit psa čokoládou dlouhodobě, v menčích dávkách. U takového zvířete lze očekávat nepříznivé změny orgánů, týká se to především ledvin, na jejichž selhání může pes po nějaké době zemřít. Vysoký obsah tuku v čokoládě může kromě toho vyvolat zánět slinivky břišní.
Pokud chcete pejska obdarovat sladkým, dejte mu kousek ovoce nebo slaďoučkou pusinku :-)
Čokoláda totiž obsahuje alkaloid theobromin, který pes nedokáže strávit. Pokud pes rozře větší množství čokoládové pochutiny, následuje prudká otrava a často i smrt. Nejnebezpečnějším druhem čokolády je čokoláda hořká. Desetkrát méně theobrominu má čokoláda mléčná.
Velmi negativně působí i další alaloidy - theofylin a kofein. Pro 10kg těžkého psa, má 700g mléčné čokolády fatální důsledky. Prakticky je nebezpečná půlka klasické tabulky pro středně velkého psa, jako je třeba bígl, kokršpaněl atd..
Lékaři upozorňují, že nebezpečné je krmit psa čokoládou dlouhodobě, v menčích dávkách. U takového zvířete lze očekávat nepříznivé změny orgánů, týká se to především ledvin, na jejichž selhání může pes po nějaké době zemřít. Vysoký obsah tuku v čokoládě může kromě toho vyvolat zánět slinivky břišní.
Pokud chcete pejska obdarovat sladkým, dejte mu kousek ovoce nebo slaďoučkou pusinku :-)
Narozeninový dort pro morčátko
Co budeme potřebovat?
Malý talířek, Několik větších listů hlávkového zelí nebo salátu, jablíčko, mrkev, trochu oblíbeného krmení pro morče, vykrajovátko (srdíčko, kytičku..), nožík na krájení ovoce a zeleniny.
Postup:
Na talířek poskládáme listy salátu nebo zelí, aby zakrylo dno i kraje talířku. Nakrájíme si jablko na plátky a vykrájíme několik tvarů a poskládáme je na okraje talířku. Doprostřed nasypeme krmení pro morčátka. Mrkev sežízneme napůl, jen menší kus seřízneme šikmo a vytvoříme číslo 1 (nebo jiné - podle toho kolikáté narozeniny morčátko slaví). Veselé narozeniny, morčátko! :D
Malý talířek, Několik větších listů hlávkového zelí nebo salátu, jablíčko, mrkev, trochu oblíbeného krmení pro morče, vykrajovátko (srdíčko, kytičku..), nožík na krájení ovoce a zeleniny.
Postup:
Na talířek poskládáme listy salátu nebo zelí, aby zakrylo dno i kraje talířku. Nakrájíme si jablko na plátky a vykrájíme několik tvarů a poskládáme je na okraje talířku. Doprostřed nasypeme krmení pro morčátka. Mrkev sežízneme napůl, jen menší kus seřízneme šikmo a vytvoříme číslo 1 (nebo jiné - podle toho kolikáté narozeniny morčátko slaví). Veselé narozeniny, morčátko! :D
Jak se starat o andulku 2
Pokud si přejete andulku jako přítulného člena rodiny, měli byste myslet na to, že tento malý, chytrý ptáček pro svůj život z vás také něco vyžaduje. Totiž lásku a společnost, volnost k létání, větve s kůrou na šplhání a na oštipování, hračku ke shazování a také někoho, kdo by ji zase zvedal, a mnoho dalšího. Abyste nebyli nemile překvapeni, je zde několik bodů k zamyšlení:
DESET POMOCNÝCH RAD PŘI VAŠEM ROZHODOVÁNÍ
Andulka se dožívá věku 12-14 let. Jste připraveni vzít na sebe zodpovědnost za ni na tak dlouhou dobu?
Máte trvalé místo na klec?
Jak byste reagovali, kdyby vaše andulka zůstala bojácná a nenaučila se mluvit?
Máte na ni dostatek času?
Kdo si bude s andulkou hrát, zpívat jí a hlavně se o ni starat?
Co s ní uděláte, když odcestujete na prázdniny nebo budete-li muset do nemocnice?
Máte doma ještě jiná domácí zvířata, která by se nemusela s andulkou snášet? Psovi lze vysvětlit, že se ptáčka nesmí dotknout, s kočkou to b´ývá horší.
Chcete andulku darovat svému dítěti? Měli byste na ně přece jen dohlédnout.
Jste si jisti, že nikdo z rodiny není alergický na peří?
Mysleli jste na to, že ptáček bude také něco stát? Zejména tehdy, až bude potřebovat veterinárního lékaře.
Dříve než se vydáte do obchodu se zvířaty nebo k chovateli, poznamenejte si, co všechno byste měli ještě pro andulku pořídit.
Směs zrní, pokud možno takového, na které byla andulka dosud zvyklá.
Klasy senegálského prosa. Je to pamlsek a zároveň hodnotná strava.
Kámen pro ptáky na obrušování zobáku, který obsahuje vápník a všechny látky potřebné ke zpevňování kostí a podporující tvorbu peří.
Koupelnička. Je zavěšená do otevřených dvířek klece a musí mít hrubé dno, aby andulka při koupání nepodkluzovala.
Živočišné uhlí pro zvířata. V případě, že by v důsledku transportu či změny prostředí objevil průjem, rozhoďte ho trochu do zrní.
Jedna nebo dvě přídavné misky k zavěšení na ovoce, zeleninu a naklíčené zrní.
Napáječka. Voda se v ní méně zanese než v misce.
Hračka. Malé zrcátko a zvoneček k zavěšení na klec, aby se andulka uklidnila po odloučení od svým druhů.
Písek pro ptáky na posypání dna klece. Je vhodný z důvodů hygienických i zdravotních.
První hodiny doma
Když podržíte transportku v otevřených dvířkách klece, vaše andulka bude mít jistě hned snahu uniknout ze tmy do světla.
Důležité: Dvířka klece ihned zavřít a odstoupit. V následujících hodinách byste už neměli sahat do klece a měli byste andulce dopřát čas, aby si mohla ze své pozorovatelny v klidu prohlédnout své nové okolí. Zůstaňte ale v místnosti a mluvte na ni. Často opakujte jméno, které jste pro ni vybrali. Uvidíte, že na ně začne brzy reagovat snad pohybem, snad zvukem. Pokud potom sezobne první zrníčka nebo čerstvou stravu, je první šok překonán.
Jak navyknete ptáka na novoty: Andulka si musí na vše nové , a mohou to být jen maličkosti, nejprve zvyknout. Celý den jí můžete marně nabízet kousky ovoce nebo zeleniny, které ještě nezná, než se odhodlá je ochutnat. Například novou lampu byste nejprve měli postavit do velké vzdálenosti od klece a denně ji pak posouvat o kousek blíže, až ji pták pomalu akceptuje jako předmět, patřící do jeho okolí. Děje, které mohou andulku vylekat, jako je například luxování nebo smrkání, doprovázejte klidným hlasem a stále stejnými krátkými větičkami.
OCHOČOVÁNÍ
Když už si andulka zvykla na svůj nový domov a není tak bojácná jako v prvních dnech, když je díky denní péči již o trochu důvěřivější, můžeme ji začínat zvykat na ruku.
První krok: Nějakou dobu nedáváme do klece klas prosa, nýbrž ho denně ve stejnou dobu podáváme andulce z ruky. Zpočátku nebude pravděpodobně důvěřovat a bude se bát přijít k ruce tak blízko, aby na proso dosáhla, po pamlsku bude jen pokukovat. Zůstaňte při tom zcela klidní a potichu na ni mluvte.
Druhý krok: Možná se již následující den pokusí, s nataženým krkem a z největší možné vzálenosti, uzobnout několik zrníček. Stejně tak může tento pokus zůstat i několik dní bezúspěšný. Jednoho dne však andulka sebere všechnu odvahu a pokusí štěstí.
Denně svou nabídku opakujte se stejnou trpělivostí a klidem. Brzy bude andulka vaší ruce důvěřovat stejně jako klasu prosa a brzy, aby na proso lépe dosáhla, se zkusí opřít o váš prst, ale jen jednou nohou, druhá zůstane ještě pro jistotu na bidýlku.
Třetí krok: Neztrácejte trpělivost. Nakonec pták akceptuje celou ruku a to nejen na jídlo, ale zvykne si na ní i jako na místo k sezení a pochopí, že se pomocí ruky dostane z klece ven nebo naopak dovnitř.
TYP: Vždy nabízejte andulce k sezení hřbet ruky. Dlaně se mnoho ptáků bojí.
Čeho byste se měli bezpodmínečně vyvarovat: Pokud to není vyloženě nezbytné, nikdy ptáka nechytáme nebo dokonce nesrážejte za letu! Není pro něj nic horšího než být odchycen takovým způsobem. Může to vést až ke ztrátě již nabité důvěry k vaší ruce.
Létání bez nebezpečí
Nejlépe se andulka učí poznávat své nové okolí, když může hodně a často létat. To jednak posiluje její důvěru k novému životnímu prostoru, jednak to i posiluje její zdravý. Dříve nežli otevřete dvířka klece, zavřete všechna okna i dveře v místnosti a zatáhnout záclony. Pták nerozezná okenní tabulky jako ohraničení prostoru a mohl by plnou silou naletět proti sklu, zranit se nebo se i zabít. Nemáte-li záclony, stáhněte rolety nebo žaluzie a dole nechejte jen asi 20cm velkou škvíru. Pokud je potřeba, tak zapněte světlo. Nezakrytou část okna potom každý den vždy o kousek zvětšujte, pták postupně pochopí sklo jako ohraničení prostoru. Většinou to trvá jen několik dní.
První let
Sedí-li teď pták jako zhypnotizovaný a z vnitřku klece pohlíží na otevřená dvířka a nevrhá se hned na svobodu, není to důvod k obavám. Uvědomte si, že pravděpodobně ještě nikdy v životě nelétal. Hnízdní budka je příliš těsná, ve společné kleci mohl maximálně mávat křídly.
Dopřejte mu čas: Někdy se nemůže odhodlat k letu a nejprve šplhá po kleci. Brzy však touha po létání zvítězí nad strachem a vaše andulka vystartuje ke svému prvnímu letu místností.
Přistávací manévry: S létáním jistě nebudou potíže, přistání může být někdy problematické. jednak to andulka ještě nikdy nedělala, jednak jsou v pokoji neznámé předměty, které jí nahánějí strach. V lepším případě se jí podaří přistát na kleci. Pokud ano, nechte ji, Jestli se ještě pokusí zakroužit nebo dá přednost bezpečí klece.
Takto nalákejte andulku zpět do klece: Pokud přistává na zemi, nasypte jí tam několik zrnek. Andulky rády hledají na zemi potravu. Když vedle ní postavíte po chvíli klec, bude po ní jistě ráda šplhat. Pokud však přistane na lampě, skříni nebo garnýži, bude cesta zpět ke kleci zkouškou odvahy. Čím výše totiž místo je, tím bezpečněji se andulka cítí. Tento pocit jí je dán od přírody, neboť větší rizhledna nabízí větší bezpečí před nepřáteli. A toto útočiště má zase opustit? T stojí sebezapření a chce to svůj čas. Mluvte na ni a pokoušejte se ji lákat na klas prosa. Pokud je všechno marné, dejte jí tam asi po třiceti minutách otevřenou klec, snad vstoupí dovnitř. Pokud ne, zanechejte ji na její rozhledně, návrat do klece se podaří později, mnohdy až následujícího dne.
Bezpodmínečně se vyvarujte: Nyní andulku honit a plašit ji šátkem. To by zničilo pracně nabytou důvěru.
Plán péče
Denně
Z písku v kleci lžičkou odstraňte všechny nečistoty a nasypejte trochu čistého písku.
Týdně
Dno klece a zásuvku s pískem omyjte teplou vodou a vysušte.
Hračky a zvonečky umyjte teplou vodou a vysušte.
Vyhoďte zbytky zrní. Všechny nádobky opláchněte, vysušte a čersvě naplňte.
Měsíčně
Klec umyjte ve vaně horkou vodou a při tom všechny její části vykartáčujte. Nakonec vysušte a dřevěné části nechte ještě chvíli schnout.
Okousané větve v kleci vyměňte za čerstvé, předtím je ale omyjte teplou vodou a vysušte.
Důležité: Na čištění nepoužívejte žádný mycí ani čisticí prostředek. Ty mohou být pro ptáky jedovaté. Voda o teplotě 55°C zcela postačí a není nebezpečná.
VÝŽIVA
Kolik zrní denně?
Ráno nasypte do nádobky dvě čajové lžičky pro jednu andulku, pokud má v kleci nádobky dvě, dejte do každé po jedné lžičce.
V časné dopoledne a v podvečer odstraňte prázné prázdné slupky od zrní, protože andulka by se nedostala k zrnkům vespodu.
Pokud v nádobce zbylo jen pár zrnek, přidejte ještě lžičku, aby andulka ráno nalezla potravu, neboť pořtebuje trvalý přísun enegrie.
Je správné: Aby andulka měla v misce vždy dostatek potravy. Může se stát, že se nějaký den z jakékoliv příčiny nevrátíte domů a v takovém případě bude plná miska požehnáním.
Není správné: Dávat andulce málo zrní, abychom ji ochránili před tloušťkou. Ptáci mají rychlou látkovou výměnu a potřebují jíst často a p malých dávkách. Tlustí jsou jen tehdy, když jsou špatně krmeni, mají málo pohybu nebo nejsou něčím zaměstnáni. Vyhýbejte se stravě, z níž pták zbytečně tloustne, jako například srdíčkům či tyčinkám ze zrní, jež jsou slepeny cukrem nebo medem.
Ovoce a zelenina
Pokud má vaše andulka zůstat dlouho zdravá, mít hezké peří a nebýt tlustá, musíte jí denně nabízet hodně zeleniny a ovoce podle sezóny, pokud možno vždy čerstvé. Z toho, co jí celá rodina, jí dávejte všechno to, co jí prozpívá.
Syrová zelenina: čekanka, zelený hrášek, mladé listy pampelišky, kukuřice, listy mangoldu, mrkev, nestříkaný hlávkový salát, šťovík, listy špenátu, cukety.
Ovoce: čerstvý ananas, jablko, meruňka, banán, hruška, ostružina, jahoda, čerstvé fíky, maliny, třešně, kiwi, mango, mandarinka, meloun, pomeranč, broskev, hroznové víno.
Nevhodné jsou: Všechny druhy kapusty, syrové a zelené brambory, zelené fazole, ošetřený (stříkaný proti škůdcům) hlávkový salát, grapefruit, rebarbora, švestka, citrón, avokádo (podle nejnovějších poznatků amerických vědců může být pro andulky jedovaté).
Co je pro andulku škodlivé?
Studená, přímo z lednice podaná strava
Shnilé a plesnivé potraviny - i po odstranění špatných částí v nich bují hniloba a plíseň.
Strava slaná a kořeněná, případně sůl, koření nebo cukr v čisté podobě.
čokoláda a jiné sladkosti
Smetana, máslo, sýr, jiný tuk nebo tučné pokrmy
alkoholické nápoje a káva
Co je pro andulku zdravé?
Jednou denně miska směsi zrní, nejméně dvakrát denně odtranit prázdné slupky.
Nejméně jednou denně nabídnout asi 6cm dlouhý kousek klasu prosa
Pokud možno dvakrát denně bohatou misku s čerstvým ovocem a zeleninou.
Denně malý svazeček čerstvých trav nebo bylin.
denně čerstvou vodu
trvale mít v kleci brusný kámen.
KDYŽ JE ANDULKA NEMOCNÁ
Poruchy zdraví, které poznáme na pohled
Smetné chování, vyhýbání se kontaktu
Odmítání potravy
Partnera nebo předměty krmí vydáveným zrním. Je možná záměna partnera za náhradní objekt.
Obtížné dýchání, časté zívání. Možná díky nedostatku pohybu nebo kvůli otylosti.
časté kýchání
Pták se nemůže vyprázdnit
kašovitý až tekutý trus trvající 1-2 hodiny. Může způsobit příliš studená strava, studená koupel, změna prostředí, samota a smutek.
Kulhání, tahání a jedné nohy, visící křídlo. Může jít o lehké oraženiny z úderu nebo nárazu.
Ztluštění pod kůží
Krvácení z kloaky (řitě), nebo z rány.
Neuspořádané peří, trvalé drbání.
Houbovité, hnědavé zbytnění zobáku, ozobí nohou.
Vypadává hodně peří. Přirozené pelichání.
Příliš dlouhá horní čelist. Příliš dlouhé drápy.
Jak můžete pomoci nemocné andulce?
Postarejte se o absolutní klid a rovnoměrné teplo. Nemocná andulka potřebuje samotnou klec a na pití jí dejte vlažný heřmánkový čaj. Často pomůže i osvětlování infračerveným světlem.
Otázky, které vám lékař položí
Jak je andulka stará?
Kdy jste si poprvé všimli, že andulka není v pořádku?
Co vám připadalo zvláštní?
Byla už andulka někdy předtím nemocná?
Kdo ji léčil a čím?
Jakou směs zrní dostává? (nezapoměňte s sebou vzít vzorek)
Co dostává na pití?
Jaké ovoce a zeleninu snědla?
Mohla se dostat k nějakým jedovatým látkám?
Jaká zvířátka s ní ještě žijí?
DESET POMOCNÝCH RAD PŘI VAŠEM ROZHODOVÁNÍ
Andulka se dožívá věku 12-14 let. Jste připraveni vzít na sebe zodpovědnost za ni na tak dlouhou dobu?
Máte trvalé místo na klec?
Jak byste reagovali, kdyby vaše andulka zůstala bojácná a nenaučila se mluvit?
Máte na ni dostatek času?
Kdo si bude s andulkou hrát, zpívat jí a hlavně se o ni starat?
Co s ní uděláte, když odcestujete na prázdniny nebo budete-li muset do nemocnice?
Máte doma ještě jiná domácí zvířata, která by se nemusela s andulkou snášet? Psovi lze vysvětlit, že se ptáčka nesmí dotknout, s kočkou to b´ývá horší.
Chcete andulku darovat svému dítěti? Měli byste na ně přece jen dohlédnout.
Jste si jisti, že nikdo z rodiny není alergický na peří?
Mysleli jste na to, že ptáček bude také něco stát? Zejména tehdy, až bude potřebovat veterinárního lékaře.
Dříve než se vydáte do obchodu se zvířaty nebo k chovateli, poznamenejte si, co všechno byste měli ještě pro andulku pořídit.
Směs zrní, pokud možno takového, na které byla andulka dosud zvyklá.
Klasy senegálského prosa. Je to pamlsek a zároveň hodnotná strava.
Kámen pro ptáky na obrušování zobáku, který obsahuje vápník a všechny látky potřebné ke zpevňování kostí a podporující tvorbu peří.
Koupelnička. Je zavěšená do otevřených dvířek klece a musí mít hrubé dno, aby andulka při koupání nepodkluzovala.
Živočišné uhlí pro zvířata. V případě, že by v důsledku transportu či změny prostředí objevil průjem, rozhoďte ho trochu do zrní.
Jedna nebo dvě přídavné misky k zavěšení na ovoce, zeleninu a naklíčené zrní.
Napáječka. Voda se v ní méně zanese než v misce.
Hračka. Malé zrcátko a zvoneček k zavěšení na klec, aby se andulka uklidnila po odloučení od svým druhů.
Písek pro ptáky na posypání dna klece. Je vhodný z důvodů hygienických i zdravotních.
První hodiny doma
Když podržíte transportku v otevřených dvířkách klece, vaše andulka bude mít jistě hned snahu uniknout ze tmy do světla.
Důležité: Dvířka klece ihned zavřít a odstoupit. V následujících hodinách byste už neměli sahat do klece a měli byste andulce dopřát čas, aby si mohla ze své pozorovatelny v klidu prohlédnout své nové okolí. Zůstaňte ale v místnosti a mluvte na ni. Často opakujte jméno, které jste pro ni vybrali. Uvidíte, že na ně začne brzy reagovat snad pohybem, snad zvukem. Pokud potom sezobne první zrníčka nebo čerstvou stravu, je první šok překonán.
Jak navyknete ptáka na novoty: Andulka si musí na vše nové , a mohou to být jen maličkosti, nejprve zvyknout. Celý den jí můžete marně nabízet kousky ovoce nebo zeleniny, které ještě nezná, než se odhodlá je ochutnat. Například novou lampu byste nejprve měli postavit do velké vzdálenosti od klece a denně ji pak posouvat o kousek blíže, až ji pták pomalu akceptuje jako předmět, patřící do jeho okolí. Děje, které mohou andulku vylekat, jako je například luxování nebo smrkání, doprovázejte klidným hlasem a stále stejnými krátkými větičkami.
OCHOČOVÁNÍ
Když už si andulka zvykla na svůj nový domov a není tak bojácná jako v prvních dnech, když je díky denní péči již o trochu důvěřivější, můžeme ji začínat zvykat na ruku.
První krok: Nějakou dobu nedáváme do klece klas prosa, nýbrž ho denně ve stejnou dobu podáváme andulce z ruky. Zpočátku nebude pravděpodobně důvěřovat a bude se bát přijít k ruce tak blízko, aby na proso dosáhla, po pamlsku bude jen pokukovat. Zůstaňte při tom zcela klidní a potichu na ni mluvte.
Druhý krok: Možná se již následující den pokusí, s nataženým krkem a z největší možné vzálenosti, uzobnout několik zrníček. Stejně tak může tento pokus zůstat i několik dní bezúspěšný. Jednoho dne však andulka sebere všechnu odvahu a pokusí štěstí.
Denně svou nabídku opakujte se stejnou trpělivostí a klidem. Brzy bude andulka vaší ruce důvěřovat stejně jako klasu prosa a brzy, aby na proso lépe dosáhla, se zkusí opřít o váš prst, ale jen jednou nohou, druhá zůstane ještě pro jistotu na bidýlku.
Třetí krok: Neztrácejte trpělivost. Nakonec pták akceptuje celou ruku a to nejen na jídlo, ale zvykne si na ní i jako na místo k sezení a pochopí, že se pomocí ruky dostane z klece ven nebo naopak dovnitř.
TYP: Vždy nabízejte andulce k sezení hřbet ruky. Dlaně se mnoho ptáků bojí.
Čeho byste se měli bezpodmínečně vyvarovat: Pokud to není vyloženě nezbytné, nikdy ptáka nechytáme nebo dokonce nesrážejte za letu! Není pro něj nic horšího než být odchycen takovým způsobem. Může to vést až ke ztrátě již nabité důvěry k vaší ruce.
Létání bez nebezpečí
Nejlépe se andulka učí poznávat své nové okolí, když může hodně a často létat. To jednak posiluje její důvěru k novému životnímu prostoru, jednak to i posiluje její zdravý. Dříve nežli otevřete dvířka klece, zavřete všechna okna i dveře v místnosti a zatáhnout záclony. Pták nerozezná okenní tabulky jako ohraničení prostoru a mohl by plnou silou naletět proti sklu, zranit se nebo se i zabít. Nemáte-li záclony, stáhněte rolety nebo žaluzie a dole nechejte jen asi 20cm velkou škvíru. Pokud je potřeba, tak zapněte světlo. Nezakrytou část okna potom každý den vždy o kousek zvětšujte, pták postupně pochopí sklo jako ohraničení prostoru. Většinou to trvá jen několik dní.
První let
Sedí-li teď pták jako zhypnotizovaný a z vnitřku klece pohlíží na otevřená dvířka a nevrhá se hned na svobodu, není to důvod k obavám. Uvědomte si, že pravděpodobně ještě nikdy v životě nelétal. Hnízdní budka je příliš těsná, ve společné kleci mohl maximálně mávat křídly.
Dopřejte mu čas: Někdy se nemůže odhodlat k letu a nejprve šplhá po kleci. Brzy však touha po létání zvítězí nad strachem a vaše andulka vystartuje ke svému prvnímu letu místností.
Přistávací manévry: S létáním jistě nebudou potíže, přistání může být někdy problematické. jednak to andulka ještě nikdy nedělala, jednak jsou v pokoji neznámé předměty, které jí nahánějí strach. V lepším případě se jí podaří přistát na kleci. Pokud ano, nechte ji, Jestli se ještě pokusí zakroužit nebo dá přednost bezpečí klece.
Takto nalákejte andulku zpět do klece: Pokud přistává na zemi, nasypte jí tam několik zrnek. Andulky rády hledají na zemi potravu. Když vedle ní postavíte po chvíli klec, bude po ní jistě ráda šplhat. Pokud však přistane na lampě, skříni nebo garnýži, bude cesta zpět ke kleci zkouškou odvahy. Čím výše totiž místo je, tím bezpečněji se andulka cítí. Tento pocit jí je dán od přírody, neboť větší rizhledna nabízí větší bezpečí před nepřáteli. A toto útočiště má zase opustit? T stojí sebezapření a chce to svůj čas. Mluvte na ni a pokoušejte se ji lákat na klas prosa. Pokud je všechno marné, dejte jí tam asi po třiceti minutách otevřenou klec, snad vstoupí dovnitř. Pokud ne, zanechejte ji na její rozhledně, návrat do klece se podaří později, mnohdy až následujícího dne.
Bezpodmínečně se vyvarujte: Nyní andulku honit a plašit ji šátkem. To by zničilo pracně nabytou důvěru.
Plán péče
Denně
Z písku v kleci lžičkou odstraňte všechny nečistoty a nasypejte trochu čistého písku.
Týdně
Dno klece a zásuvku s pískem omyjte teplou vodou a vysušte.
Hračky a zvonečky umyjte teplou vodou a vysušte.
Vyhoďte zbytky zrní. Všechny nádobky opláchněte, vysušte a čersvě naplňte.
Měsíčně
Klec umyjte ve vaně horkou vodou a při tom všechny její části vykartáčujte. Nakonec vysušte a dřevěné části nechte ještě chvíli schnout.
Okousané větve v kleci vyměňte za čerstvé, předtím je ale omyjte teplou vodou a vysušte.
Důležité: Na čištění nepoužívejte žádný mycí ani čisticí prostředek. Ty mohou být pro ptáky jedovaté. Voda o teplotě 55°C zcela postačí a není nebezpečná.
VÝŽIVA
Kolik zrní denně?
Ráno nasypte do nádobky dvě čajové lžičky pro jednu andulku, pokud má v kleci nádobky dvě, dejte do každé po jedné lžičce.
V časné dopoledne a v podvečer odstraňte prázné prázdné slupky od zrní, protože andulka by se nedostala k zrnkům vespodu.
Pokud v nádobce zbylo jen pár zrnek, přidejte ještě lžičku, aby andulka ráno nalezla potravu, neboť pořtebuje trvalý přísun enegrie.
Je správné: Aby andulka měla v misce vždy dostatek potravy. Může se stát, že se nějaký den z jakékoliv příčiny nevrátíte domů a v takovém případě bude plná miska požehnáním.
Není správné: Dávat andulce málo zrní, abychom ji ochránili před tloušťkou. Ptáci mají rychlou látkovou výměnu a potřebují jíst často a p malých dávkách. Tlustí jsou jen tehdy, když jsou špatně krmeni, mají málo pohybu nebo nejsou něčím zaměstnáni. Vyhýbejte se stravě, z níž pták zbytečně tloustne, jako například srdíčkům či tyčinkám ze zrní, jež jsou slepeny cukrem nebo medem.
Ovoce a zelenina
Pokud má vaše andulka zůstat dlouho zdravá, mít hezké peří a nebýt tlustá, musíte jí denně nabízet hodně zeleniny a ovoce podle sezóny, pokud možno vždy čerstvé. Z toho, co jí celá rodina, jí dávejte všechno to, co jí prozpívá.
Syrová zelenina: čekanka, zelený hrášek, mladé listy pampelišky, kukuřice, listy mangoldu, mrkev, nestříkaný hlávkový salát, šťovík, listy špenátu, cukety.
Ovoce: čerstvý ananas, jablko, meruňka, banán, hruška, ostružina, jahoda, čerstvé fíky, maliny, třešně, kiwi, mango, mandarinka, meloun, pomeranč, broskev, hroznové víno.
Nevhodné jsou: Všechny druhy kapusty, syrové a zelené brambory, zelené fazole, ošetřený (stříkaný proti škůdcům) hlávkový salát, grapefruit, rebarbora, švestka, citrón, avokádo (podle nejnovějších poznatků amerických vědců může být pro andulky jedovaté).
Co je pro andulku škodlivé?
Studená, přímo z lednice podaná strava
Shnilé a plesnivé potraviny - i po odstranění špatných částí v nich bují hniloba a plíseň.
Strava slaná a kořeněná, případně sůl, koření nebo cukr v čisté podobě.
čokoláda a jiné sladkosti
Smetana, máslo, sýr, jiný tuk nebo tučné pokrmy
alkoholické nápoje a káva
Co je pro andulku zdravé?
Jednou denně miska směsi zrní, nejméně dvakrát denně odtranit prázdné slupky.
Nejméně jednou denně nabídnout asi 6cm dlouhý kousek klasu prosa
Pokud možno dvakrát denně bohatou misku s čerstvým ovocem a zeleninou.
Denně malý svazeček čerstvých trav nebo bylin.
denně čerstvou vodu
trvale mít v kleci brusný kámen.
KDYŽ JE ANDULKA NEMOCNÁ
Poruchy zdraví, které poznáme na pohled
Smetné chování, vyhýbání se kontaktu
Odmítání potravy
Partnera nebo předměty krmí vydáveným zrním. Je možná záměna partnera za náhradní objekt.
Obtížné dýchání, časté zívání. Možná díky nedostatku pohybu nebo kvůli otylosti.
časté kýchání
Pták se nemůže vyprázdnit
kašovitý až tekutý trus trvající 1-2 hodiny. Může způsobit příliš studená strava, studená koupel, změna prostředí, samota a smutek.
Kulhání, tahání a jedné nohy, visící křídlo. Může jít o lehké oraženiny z úderu nebo nárazu.
Ztluštění pod kůží
Krvácení z kloaky (řitě), nebo z rány.
Neuspořádané peří, trvalé drbání.
Houbovité, hnědavé zbytnění zobáku, ozobí nohou.
Vypadává hodně peří. Přirozené pelichání.
Příliš dlouhá horní čelist. Příliš dlouhé drápy.
Jak můžete pomoci nemocné andulce?
Postarejte se o absolutní klid a rovnoměrné teplo. Nemocná andulka potřebuje samotnou klec a na pití jí dejte vlažný heřmánkový čaj. Často pomůže i osvětlování infračerveným světlem.
Otázky, které vám lékař položí
Jak je andulka stará?
Kdy jste si poprvé všimli, že andulka není v pořádku?
Co vám připadalo zvláštní?
Byla už andulka někdy předtím nemocná?
Kdo ji léčil a čím?
Jakou směs zrní dostává? (nezapoměňte s sebou vzít vzorek)
Co dostává na pití?
Jaké ovoce a zeleninu snědla?
Mohla se dostat k nějakým jedovatým látkám?
Jaká zvířátka s ní ještě žijí?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)